Zahrady Keukenhof i skanzen byly nádherné! I přesto, že nám to propršelo.
Pobyt v Amsterdamu. V popisu zájezdu byla jízda lodičkou. Když jsme týden před zájezdem obdrželi mailem podrobné informace, nebyla už o plavbě ani zmínka. Na můj přímý dotaz odpověděli z recepce, že zrovna v tomto našem termínu lodička nebude, protože se v Amsterdamu slaví Den krále. Tudíž je vše jinak, loďky nejezdí atd.
Když nás vyložili na místě v Amsterdamu a ponořili jsme se do města, čekalo nás nemilé překvapení. Den krále je opravdu specifický tamější „svátek“. Tak neskutečný hluk, nepořádek a chaos jsem asi ještě nikdy nikde neviděla. A doufám, že ani neuvidím. Všude po městě byly doslova davy lidí, kteří neskutečně nahlas křičeli, radovali se a zpívali. Doslova nebylo kam šlápnout, proplést se mezi davem na alespoň trochu klidnější místo nám zabralo veškerou energii toho dne. Místy jsem chytala paniku, že nás ušlapou. O návštěvě muzeí (které nám byly mimochodem doporučovány v popisu zájezdu nemohla být řeč (cituji: „přes den doporučujeme návštěvu muzeí atd., navečer zajít někam do restaurace…“. Po devíti hodinách přežívání ve městě jsme měli problém dostat se včas na místo odjezdu. Průvodkyně nám totiž řekla, že „na hlavní nádraží“ jezdí skoro všechny tramvaje. S jízdou tramvají zpět jsme tedy počítali. Zjistili jsme ale vzápěti, že ulice ve směru k nádraží jsou totálně zablokované lidmi, tramvaje nejezdily. Policista na náš přímý dotaz ukázal jen směr a poradil nám jít pěšky, s tím, že to dnes potrvá cca půl nebo i více hodiny. Takže poslední chvilky v Amsterdamu pro nás znamenaly neskutečný spěch, běh a proplétání se davem rozjásaných přiopilých lidí, zakopávání o rozbité střepy, povalující se kelímky, plechovky a další neskutečný nepořádek. Do toho jezdili všude velmi rychle lidé na kolech (v Holandsku mají přednost i před chodci), člověk musel dávat velký pozor, aby neskončil pod nějakým kolem.
K poklidně strávenému dni v krásném městě, návštěvě nějakého zajímavého muzea, projití si pár památek a zakončení v nějaké prima klidné hospůdce měl ten den hodně daleko… Upřímně nechápu, proč cestovka dělala zájezd do Amsterdamu zrovna v tento den. Že tam tento svátek bude, jsme se navíc dověděli až z „informací“ týden před odjezdem. Ve chvíli, kdy už jsme měli zájezd zaplacen.
Další věc – cestou tam v autobusu neskutečně pálilo topení, takže na místě u okna v zadní části autobusu se na levé straně ve směru jízdy kolem jedné v noci nedalo vůbec vydržet. Nohama dotkout země, ani stěny pod oknem, kde topení bylo. Na požádání, zda by topení nešlo ztlumit, řidič odpověděl, že čtyři lidi si přáli přitopit, protože jim byla zima. Opravdu jsem viděla, že někteří lidé v busu měli na sobě deky. Topení v tomto autobusu tedy rozhodně nebylo v pořádku, bylo nevyrovnané. Manžel se se mnou naštěstí prohodil a už jen sezení blíže do uličky mi ulevilo. Zůstat sedět na mém místě u okna by bylo pro mě nesnesitelné… Cestou zpět už to bylo naštěstí v pořádku, řidiči tolik netopili.
