+ stropní větrák
- mini vanička, do které se nevejde ani 170 cm velký člověk, natož dvou metrový chlap, který má 120 kg živé váhy, vlastně ani batole tam neumyjete
– při příjezdu nás nikdo nepřivítal, jen si od nás vzal číšník občanky, dal vstupenky na Stezku, heslo k Wi‑Fi, řekl základní informace o jídle a čus
– číšník si mluví spíše pro sebe, jak pro vás, šušle si tam pod vousy, není mu absolutně rozumět, přítel mi to musel překládat
– na co se VY nezeptáte, to vám nikdo neřekne
– jídlo bylo otřesné, na všechno vám švihnou petrželku, a to i přes omáčku s knedlíkem
– zeleniny a ovoce se asi štítí, jako příloha nebyla nikdy (nepočítám první den, kdy jsem měla jeden měsíček rajčete a jeden plátek okurky), ovoce jakbysmet, poslední den nebylo vůbec třeba, jinak jenom meloun a jablko
– nepřikryté pečivo (krom teda toho, že celozrnné také neznají), nepřikryté sýry, salám, nic, všechno okorá
– na výběr ze sýrů jako cheddar a hermelín, cosi uzeného… každý den něco jiného, ale nejhorší bylo servírování – všechno přes sebe, takže když nejíte a smrdí vám třeba hermelín, tak eidam pod ním dokonale načichne a musíte se k němu prohrabat
– telecí maso, které bylo k omáčce „kuře na paprice“ bylo tvrdé jako podešev, nechápeme s přítelem ani jeden, kdo to vařil
– česnečka jeden den obsahovala maso a eidam, druhý den jen cheddar, který asi zbyl od snídaně, kterého tam byla kopa
– výběr z jídel byl takřka totožný, asi to jeden den uvaří a pak jen mění přílohu
– výhled z okna do cihel domu vedle byl luxusní, nikdo vás na to neupozorní!!!
– je to stará budova, takže pochopení sice mám, ale neskutečné vrzání podlah! Které zaručovalo pocit, že vedle vás někdo běhá a to to bylo přes zeď
– na to, že to je tří hvězdičkový hotel, tak nečekejte úklid pokoje, resp. výměnu ručníků, nekonná se, na to, že si jimi vytíráte potopu v koupelně, to není špatné, nemít vlastní ručníky, asi schneme mezi dveřma
– u vany není ani závěs, ale to asi je už jasné
– parkování před hotelem otřesné, jakmile nechytíte volné místo, můžete si auto strčit třeba do análu, bůhví, kde byste stáli
– už jsem se zmiňovala, že všude na jídle byla petržel? na omáčce, na kaši, na mase… všude, všude, všude, divím se, že nebyla na borůvkových knedlících
– ABSOLUTNĚ S PŘÍTELEM NEDOPORUČUJEME!
– fotky na jejich stránkách, jak vypadají pokoje, jsou snad z jiného vesmíru a narnie
– jídlo ohřívané jak z mikrovlnky, jeden den horké, druhý den studené, třetí den vlažné…
– hosté, co si objednali mimo polopenzi, měli zase krásný oběd, asi se někde šetří, což?
– všechno je tam špatně, už se sem nevrátíme, ani kdyby to bylo poslední místo na dovolenou, radši do kotce pro prasata, jak sem
Za zmatené myšlenky se omlouvám, jsem se zase vytočila, co jsem si na ten pobyt hrůzy ve Vězení nad Úpou vzpomněla
