Životní příběh nejslavnějšího mima s českými kořeny. Z Jana Kašpara Debria, rodáka z českého Kolína, se v Paříži, kam doprovázel část své rodiny, stává Jean Gaspard Deburau. Ten během svého života zažil vedle ovací také přehlížení, výsměch, nevěru, práci do úmoru za pár drobných i obvinění z vraždy. Režisér tklivou osobní rovinu příběhu zkušeně prokládá živými pantomimickými čísly v duchu komedií dell'arte, jimiž nejen ilustruje žánr, ale rovněž vrcholně baví.
Do ordinace doktora Ricorda vstoupil jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. „Jste nemocen, pane?“ „Ano, doktore. Myslím, že smrtelně.“
„Co je vám?“
„Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se. Srdce mě bolí. Bojím se lidí, i sebe. Nemohu spát.“
„To není smrtelné. Vím o léku pro vás. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!“
Bledý muž se uklonil a řekl smutně:
„Já jsem Deburau, doktore.“
Rusalka
Iluze, barvy, světla a stíny… Jak dopadne ten, kdo se vzepřel zákonům světa. „Lyrická pohádka“ právem náleží k vrcholným dílům Dvořákova génia. Libreto napsal básník Jaroslav Kvapil inspirován pohádkou H. CH. Andersena Malá mořská víla a příběhy K. J. Erbena. Pestrými jazykovými prostředky vyjádřil pohádkový příběh o tragické lásce lesní žínky Rusalky k Princi a neslučitelnosti skutečného světa a nadpřirozena. Antonín Dvořák mistrně použil pro hudební vyjádření reálného světa a nadpřirozena výrazných hudebních kontrastů, velký důraz kladl na zpodobnění a vykreslení přírody a okolí, ve kterém se děj pohádkové opery odehrává.