Emotivní hra o lásce, mateřství a genialitě, která mnohdy bývá přítěží.
Očistný rozhovor dvou žen nejen o problémech soudobé výchovy – tak se dá ve stručnosti popsat děj hry od autorky Johnny Adams v podání divadla SpoluHra.
Během bolestného rozhovoru učitelky s matkou žáka, jenž spáchal sebevraždu, vyvstávají znepokojivé otázky. Chování okolí ke chlapci nevybočovalo „normálu“, ale je „normální“ opravdu správné? O mimořádnou sílu vyznění se postarala Vilma Cibulková s nezaměnitelným prožitkem a mistrně přesným dávkováním emocí. (Pavel Širmer)
Příběh, který pozvolna nabývá na intenzitě a směřuje k emočně strhujícímu finále. Režie pracovala s intimním rázem textu, na nějž se maximálně soustředila, stejně tak jako na práci s oběma herečkami. Neuchylovala se k žádné vnějškovosti, což na výsledku bylo znát. O hereckých kvalitách V. Cibulkové zřejmě nikdo nepochybuje, její výkon patří i tentokrát ke standardně nadprůměrným, nicméně velmi milým překvapením je fakt, že s ní K. Hrachovcová dokázala držet krok a po celou dobu představení ani na chvíli nevypadla z velmi nesnadné úlohy. Inscenace, která se diváka chtě nechtě dotkne. (Jiří Landa)
Hrají: Vilma Cibulková, Kateřina Kaira Hrachovcová
Režie: Petr Strnad