Procházky uměním: Vstupenka na koncert VI. ročníku klasické hudby

Ástor Piazzolla (1921 – 1992):                
Café – z cyklu Historie tanga / pro akordeon a kytaru                
Zima a Noche / pro violu a akordeon

Eduard Douša (*1951):                
Quattro Jazz – Esercizi                
(I. Prolog, II. Pocta Moricconemu, III. Motorico, IV. Sorry Blues)

Jules Massenet (1842 – 1912):                
Meditation from Thais / pro violu a kytaru

Václav Trojan (1907 – 1983):                
Renesanční suita pro violu, akordeon a kytaru                
(Smutné království, Tobě zpívám nešťastná princezno, Smutek princezny, Vítání hostů)

Ztělesňuje dynamické pojetí klasické hudby současné doby. Její vášnivý vztah k viole dává publiku jasně na vědomí existenci tohoto přehlíženého nástroje, přináší fascinující violovou literaturu a inspiruje skladatele ke komponování nových děl.

Vystudovala Konzervatoř v Plzni a u doc. Jana Pěrušky absolvovala Akademii múzických umění v Praze. K violovému mistrovství ji po studiích dovedl legendární italský violový virtuóz Luigi Alberto Bianchi. Jako zakládající členka Bennewitzova kvarteta získala cenné komorní vzdělání. Společně s harfistkou Kateřinou Englichovou a lucemburským flétnistou Carlo Jansem založila v roce 2005 Bohemia Luxemburg trio, se kterým vystupuje v rámci Evropy. Debutovala sólovými koncerty v Londýně, Vídni, Paříži, Stockholmu, Římě,   Miláně, Santiagu de Chile, Brazílii, Hon kongu, Washingtonu D.C a New Yorku. Na svých koncertech se představila ve většině evropských zemí. Vystoupila také na řadě světových hudebních festivalů. Pro český a francouzský rozhlas uskutečnila desítky nahrávek a live koncertů. Na svém kontě má řadu českých a světových premiér skladeb pro violu svá CD vydává od 2001 u společností Supraphon, Arco diva, Multisonic.

Jitka Hosprová vystupuje s předními českými a světovými orchestry, hraje na český nástroj model z roku 2012 Petra Zdražila.

V dětství začínal nejprve jakožto houslista, hru na kytaru vystudoval na konzervatoři v Plzni a v Praze u Milana Zelenky. V roce 1980 pak pokračoval v mistrovském studiu v Británii na Royal Academy of Music a ve Early Music Centr díky stipendiu od britské vlády. Jeho interpretační umění je velmi široké, zabírá velmi pestrou škálu loutnové a kytarové literatury. Spolupracuje s řadou pěvců a sólistů (Gabriela Beňačková, Elizabeth Vidal, Peter Dvorský, Štefan Margita, Daniel Hůlka, Kateřina Englichová, Pavel Šporcl, Jiří Bárta, Lubomír Malý, Jaroslav Svěcený, Václav Hudeček, Aleš Bárta a další). Nevyhýbá se ani spolupráci s hudebníky z oblasti populární hudby (např. Karel Vágner, Lucie Bílá, Kateřina Brožová, Luboš Andršt, Petr Janda). Za své působení také upravil pro kytaru stovky děl jiných autorů. Brabcovy mistrovské aranžmá tak rozšířily možnosti kytary, jak v oblasti sólového, tak doprovodného či komorního nástroje. Spolupracuje s nahrávacími společnostmi Supraphon, Multisonic, Arco Diva a BestIa. Za svou kariéru natočil více než 30 CD. (m.j. autorská alba F. Sor, J. S. Bach, F. Tárrega, N. Paganini, A. Vivaldi, H. Villa-Lobos, V. Trojan, E. Granados).

Odborné kritiky jej řadí k nejbrilantnějším kytaristům světa. Jedná se také o zaníceného vodáka, jachtaře, potápěče, lyžaře a cestovatele. Lubomír Brabec se též věnuje canyoningu, skialpinismu a jezdí na koních.

Je absolventem Pražské konzervatoře a Západočeské university v Plzni u prof. Jaroslava Vlacha. Během studií se stal vítězem národní soutěže v Hořovicích (1990) a laureátem mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku (1987–1990). Koncertuje jako sólista, komorní hráč a za doprovodu orchestrů (Symfonický orchestr Hl. města Prahy FOK, Moravská filharmonie Olomouc, Severočeská filharmonie Teplice, Pražská komorní filharmonie, Sukův komorní orchestr, Westmont Philharmonia Accordion Orchestra, Fisorchestra Marchigiana). Pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v Severní Americe, Asii i po celé Evropě. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb soudobých českých a zahraničních autorů, které pravidelně nahrává pro česká i mezinárodní média (Český rozhlas, Klassikradio-D, Classical WQED-USA) a vydává ve svém nakladatelství Edition Rondo Prague. Natočil a podílel se na desítce kompaktních disků. Patří mezi nejvýznamnější reprezentanty italské nástrojařské firmy Borsini. Reprezentuje českou akordeonovou školu v mezinárodních organizacích (La Confédération Mondiale de l'Accordéon, Europeane Accordion Federation), či jako předseda porot mezinárodních soutěží (Castelfidardo-I, Innsbruck-A, Pula-HR). Jako jediný akordeonista ze střední Evropy je zván do porot prestižních německých soutěží Deutscher-Akkordeon-Musikpreis (DAM) a Deutsche-Orchesterwettbewerb (DOW).

V Praze je uměleckým ředitelem soutěžních festivalů Evropský festival akordeonových orchestrů a Dny harmoniky. Od devadesátých let je pedagogicky činný na Pražské konzervatoři, kde od roku 2005 zastává pozici zástupce ředitele. Více než 15 let stál v čele akordeonového oddělení na největší jihobavorské privátní škole v Regenu. Byl pozván a vedl mistrovské kurzy v Andoře, italském Castelfidardu, Conservatório Funchal (Madeira), Hudební akademii v Lodzi (PL) a Budapešti, Královské akademii v Aarhus (DK) a Stockholmu, Steinhardt University v New Yorku.