Jak chutná ve tmě tmoucí: degustace vín a poznávání dalších chutí, vůní i zvuků

Super zazitek

Nic, bylo to super a zajimave

Degustace potmě, vyprávění, sdělování zážitků..byl to skvělý program, velký dík a respekt patří nevidomým průvodkyním večerem👍

Po ukončení , , temné, , části degustace byl trochu chaos v informacích k objednávkám.

Příjemný personál, krásné prostory (škoda jen, že jsou vidět až na konci), dobré pohoštění.

Akce trvá zbytečně dlouho, program je místy poněkud nudný, ve výkladu, nalévání vín a programem jsou někdy dlouhé prodlevy. Degustace vín ve tmě je zajímavá, ovšem z podávaných vzorků vín nás žádný neoslovil. Pohoštění se koná bohužel až v závěru, kdy jsou vína dopité, je pozdě a účastník je unaven. Každý si jde v tu chvíli koupit pití a obsluha na tento úkor zcela vázne. My odešli, nechtělo se nám opět čekat.

Degustace ve tmě je úžasná věc. Doporučuji každému, kdo ještě nevyzkoušel. Ideálně ve spojení menu spárovaného s vínem, pokud to ještě někdo pořádá.

Počet návštěvníků je nastaven rozumně, takže páry mohou sedět u stolku pro 2 a skupinky u stolů větších, nedochází tak k trapným chvilkám osahávání cizích lidí.

Podnik je snadno dostupný MHD, v zajímavém prostoru, s milou obsluhou a relativně rozumnými cenami, ovšem za průměrná vína (deci vína za 50 Kč).

Večer pro mne byl poměrně nudný. Degustace sama o sobě byla v pořádku. Vzorečky byly opravdu maličké (zatím nejmenší ze všech degustací, na kterých jsem kdy byla, a že jich bylo požehnaně), při degustaci nebylo k dispozici neutralizační sousto. Mezi jednotlivými vzorky byla dlouhá prodleva, vyplněná „zážitkovým programem“ – vyprávěním zrakově postižené osoby o svém životě a vlivu postižení na jeho prožívání. Neříkám, že to nebylo zajímavé. Pokud bychom měli co pít a nekručelo nám v břiše, asi by to vyznělo jinak. Takhle jsme si přáli, aby už vyprávění, osahávání předmětů (v našem případě obyčejná guma) a čichání ke koření skončilo a my dostali další slzu vína, případně už mohli odejít.

K tomu jsem měla smůlu na zmatek už na začátku zážitku, kdy mě slečna uváděla ke stolu ve tmě a nemohla jsem se zorientovat a projít k židli. Nechápala jsem, kudy se k židli dostat. Nakonec se to povedlo, k židli jsem se protlačila silou (sbohem, halenko) a po rozsvícení světel jsem zjistila, že mě slečna poslala cca 18cm mezerou mezi zdí a stolem. Místa bylo přitom v baru dost, nebyl by problém stolek s židlí posunout, aby se na židli dalo normálně posadit z volného prostoru.

Chléb, sýr a klobáska byly podávány až po skončení degustace, čili „nasucho“, pokud si host nepřiobjednal sklenku z barového menu. Tou dobou už jsme měli seriózní hlad, přesto sýry působily velmi mdle, takže zůstaly na stole.

Když to shrnu, prvních 30 minut bylo zajímavých, zbylé 2,5 hodiny už nudily. Vína ve tmě poměrně zajímavá, za světla tytéž vzorky chuťově podprůměrné. Na víno tedy raději jinam.