Ani za milion – detektivní komedie s Adélou Gondíkovou a Jiřím Langmajerem

Představení bylo velmi zábavné a výkony herců skvělé.

Neseděli jsme na nabízených místech, ale v přístavku/židle vedle řad/.

Divadelní hra samotná zcela splnila naše očekávání.

Na voucheru uvedeny tyto informace: Kód voucheru vyměníte za vstupenku přímo na místě, a to nejdříve 1 hodinu před začátkem představení. ■ řady: 13. a 14. řada nebo balkon.

Ačkoliv jsme na místě byly úplně první, kdo dle pokynů měnil vouchery, přes naši žádost a naléhání nám v uvedených řadách 13 a 14 bylo místo upřeno! K čemu tedy ta šaškárna s měněním voucherů a nutností být tam dřív o hodinu, když podmínky stejně neplatí (resp. spíš neplatí pro všechny)?

Paní nám nabídla pouze balkon (tam už jsme byli, takže jsme tam nechtěli – koukat skrz zábradlí jako ve vězení a z výšky jako na fotbal v televizi nás opravdu nebaví) nebo lože, že prý tam je perfektní výhled, tak jsme kývli. Ve skutečnosti je však lože ještě horší než balkón, kdy člověk má po představení vykloubený krk, místo pohodlných křesel jako v hledišti a na balkoně, jsou v loži jen židle, je tam šílená ozvěna, takže je hercům mizerně rozumět, a o začátek představení jsme přišli, neboť se odehrával kdesi pod námi, kam jsme neměli šanci dohlédnout ani po akrobatickém výkonu, natož abychom něco slyšeli. Navíc letecký pohled na jeviště je ještě strmější než z balkonu.

Nevyřešená možnost „kulturního“ parkování (parkování „na ulici“, kdo nepřijede alespoň půl hodiny předem, už nezaparkuje).