Centrum Eden je ráj! Příroda a historie hrou, průzkum krtince i bosostezka

Centrum Eden je ráj! Příroda a historie hrou, průzkum krtince i bosostezka

BEJBYBLOG 13. 8. 2018 Sdílet

„A povídej, jaké to bylo, když si byla malá!“ Mají vaše děti rády návraty do minulosti, fascinuje je vzpomínání babiček a prababiček? 

Pak si určitě udělejte výlet na Vysočinu do interaktivního Centra Eden, kde se ale nepodíváte jen do minulosti, ale strávíte tu s přehledem celý den a dozvíte se zajímavým způsobem, jak co v přírodě funguje, projdete si bosostezku, pochutnáte si na buchtách od babičky a převlečete se za selku nebo Evu (vždyť jste v Ráji :-D). 

Mama blogerka Vendula z blogu Bejbyblog s pětiletou Vali se do Bystřice pod Pernštejnem vydaly nedávno a nadšení je znát jak z fotek, tak z reportáže. Co vy, kdy se tam vydáte? 

Do Centra Eden bychom moc rádi, ukažte mi nabídku

Eden, zábavní a poznávací centrum na Vysočině v Bystřici nad Pernštejnem… Jak to popsat co nejvýstižněji…? 🙂

No každopádně si vyhraďte celý den. I Eden se (asi jako všechno) dá projít i za 3 hodiny, ale nejsme na honěné ale na výletě, no ne? 🙂

Tentokrát vás zkusím nezavalit horou textu, protože i Centrum Eden je hlavně o chytání, zkoušení, dívání a vnímání. Takže vás provedu spíš pomocí fotek.

Areál je obrovský. Ekologický. A prolíná se tam to, jak se žilo, žije a žít bude. A je fakt pro všechny.

Pro malinké děti je to především farma se zvířátky, hřiště s fontánkami a bludištěm, oslík Toník, krmení koz a část Příběh půdy, kde je Krtinec se skluzavkou, dětský koutek s kuchyňkou nebo nářadím.

Pro větší děti a dospělé je to tohle všechno pro malé plus všechno ostatní, jako je pivovar Mittrovski, bylinková lékárna, jízdárna, ekopavilon, … 🙂 Rozhodně bych se sem nebála vzít 2 děti s pětiletým věkovým rozdílem a navíc třeba i babičku s dědou.

To, že Krtinec bude hit, jsem věděla hned, jak jsem se podívala na web www.centrumeden.cz. Je fajn, že to není jen bezduchá prolézačka, ale v jejích norách můžete zjistit, jak vypadají třeba krtkovi kamarádi z podzemí 🙂

Pak jsme se s Vali dívaly na to, co všechno škodí naší půdě, a protože měla strach otvírat okýnka, tak se dokonce nabídla, že mě radši vyfotí 🙂 Ani se jí nedivím. Já se taky zděsila, když jsem si uvědomila, že 1 cm půdy vzniká stovky let,  a tady v každým okně vidíme, co ji „krásně“ ničí. No a v tom posledním okýnku, bylo jen zrcadlo…Proč asi?

Příběhu půdy, byla i část, kterou má Vali všude nejradši, a to je poznávání různých věcí podle čichu, chuti a sluchu. Hmat ale nedává – nedokáže prostě strčit ruku (na rozdíl ode mě :D) do otvoru, kde neví, co je. Poprvé, když to zkusila ve Vidě, nahmatala tam chlupatou deku a tak se lekla, že to tentokrát bylo na mně, a bude asi už napořád 🙂

Tady jsme poznávaly ze zásuvky zvuky, jak jede traktor, sekání trávy kosou a další…

Máma prostě musí taky. Nahmatala jsem spoustu dobrůtek. Brambory, ořechy, hrách, dýni.

„Joooo, to znáám, to jsou kočičí granule.“
Tak nevím, ale na pytli píšou, že jsou s lososem, a tohle byla kopřiva…

… no a koňský hnůj tam taky měli 🙂

Už jsem vám říkala, že v Příběhu půdy jsme byly nejdéle? Tady totiž bylo tolik zajímavostí! A když si Vája jezdila na traktoru nebo hrála v kuchyňce, já si četla o žížalách, o erozi a typech půdy a tak. Je pravda, že jsem se lehce v duchu vrátila do lavic a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí.

Krmily jsme zvířátka, převlíkaly se za selky, dojily kozu a fotily se za Adama a Evu. Musím říct, že pro 5letou puberťačku to bylo opravdové překvapení, když se šla podívat, „do čeho“ vlastně strčila hlavu 😀

„Kozenka kozaaa…“ 😀

Naše EVA 😀

Tak jsme koukly ještě na panské bydlení v patře, kde si Vali zahrála na kuchařku a na písaře, a byla úplně fascinovaná pravým husím brkem 🙂

Po cestě do horácké vesnice si doporučuju vzít na nádvoří vozíčky pro děti, protože nazpátek je to mírně do kopečka. Ale jakmile vyjdete z nádvoří ven, pohled je nádhernej. Vesnička sedmi domečků, které lemují náves, a uprostřed kaplička. Jako kdyby se tady měla za 5 minut natáčet nějaká pohádka.

V každém stavení je něco jiného. Včelař, tkalcovna, pazderna, … nejvíc nás zaujal asi mlýn, kde jsme si s Vali daly povidlové buchty ráno upečené, a paní mlynářka nám namlela žitnou mouku. To si připadáte jak v jiném světě. A všechno je tady navíc strašně „fotofriendly“, jak je teď moderní říkat 🙂

Přijde jenom mně ta fotka jak z hororu? 😀

Přadlena Vali 😀

Tkalcová 😀

Hospodyňka.

Tohle je nebíčko v hubě.

Taková radost z pytlíku mouky! A o tom to je. Vidět zrno, mlýn, mouku, ne jenom pytlík v regálu s etiketou.

Meleme, meleme 😀

Po cestě k Ekopavilonu jsme navštívily kozy, který můžete i krmit krmivem z automatu před ohradou, zastavily jsme se i u nového oslíka Toníka, Vája čvachtala nohy v rybníku a prošly jsme si bosou stezku.

Hřiště s fontánkami je volně přístupné a z areálu se do něj nedostanete, musíte vyjít vstupem ven a obejít statek směrem k jízdárně.

Ekopavilon slouží k tomu, abychom pochopili, jak by měla a zároveň neměla vypadat naše budoucnost, je tam spousta různých informací o odpadu, o třídění, o elektřině, o úspoře, filtraci vody… Ekopavilon je spíš pro starší děti a pro nás dospělé, protože proč bychom tohle všechno měli učit děti, když my sami to mnohdy nevíme 🙂 Ale nebojte, najdete tam i koutek s velkýma puzzlíkama pro nejmenší.

Vali hádá, z čeho byly vyrobeny tyhle věci, a chápe, proč třídíme. Já v 5 letech nejspíš netušila.

Tipy pro…: 

uspěchané: věřte, že celý den je akorát. Nikam nekvapíte a krásně si všechno projdete a užijete. Posadit se a najíst (z vlastních zásob) můžete na nádvoří panského dvora, kde je spousta lavic a stolů, navíc pod stromy, takže v chládku nebo i v malých přístřešcích ve vesničce. V červenci a srpnu je otevřeno každý den od 9:30 do 18:00.

učůránky: záchody jsou jak v panském dvoře, tak ve vesničce v jednom ze stavení i v Ekopavilonu.

hladové: ve mlýně vám uvaří dobrou kávu, dají napít vody a ochutnáte povidlové nebo makové buchty. Fantu a Brumíka nečekejte, ale předpokládám, že tohle vás v takovém prostředí ani nenapadne, a byl by to celkem hřích.

pro ekonomy: vstupné je pro děti do 6 let zdarma, pro dospělé 120 Kč. 

A nejen pro ekonomy – tady najdete voucher do Edenu

My se tentokrát rozloučily s Edenem s tím, že to bude určitě chtít minimálně ještě jednu návštěvu, protože jsme nestihly jízdárnu, kde se jezdí každý den od 13:00 do 14:00, hřiště, bludiště, pivovar a lékárnu. 

BEJBYBLOG

BEJBYBLOG

Mám svou Valentinku a taky tak trochu "retro" mezi mamablogy. Bejbyblog.cz jsem začala psát chvíli po tom, co se Vali narodila. Od té doby se snažím každou volnou chvíli vyplnit tak, abychom si ji užily obě dvě stejně skvěle. Miluju čerstvé květiny a nesnáším rajčata.