Kam na jižní Moravě do sklípku? Testujeme Valtice a Mikulov

Kam na jižní Moravě do sklípku? Testujeme Valtice a Mikulov

Kristýna Kohoutová Kristýna Kohoutová 6. 3. 2020

Jet na jižní Moravu je vždycky dobrý nápad. Přesně totiž víte, co vás tu čeká. Je to pohostinnost a dobrosrdečnost místních, nespočet míst, kam vyrazit na výlet, vinohrady, krásná příroda i památky, ale hlavně – doslova na každém rohu sklípek a vynikající víno. Byla jsem s kamarádkou Markét ve Valticích a Mikulově a můžu vám říct, že to byl víkend snů!

Ve Valtickém podzemí musí ochutnat víno každý

Kam na jižní Moravě do sklípku? Na to je odpověď prostá. Kamkoliv! Ať už totiž zamíříte do jakéhokoliv, který potkáte, užijete si báječnou atmosféru a víno poteče proudem. My s Markét alias Blondýnou z Londýna vyzkoušely jak maličký sklípek v penzionu, ve kterém jsme byly ubytované, tak o trochu větší sklep, tedy sklepy – Valtické podzemí. Tenhle unikátní labyrint historických sklepů a chodeb nabízí k prozkoumání celých 900 metrů a je to zážitek, na který jen tak nezapomeneme. 

Vítejte ve Valticích – v hlavním městě vína.Vítejte ve Valticích – v hlavním městě vína.

Protože jsme celou sobotu lítaly po výletech, byly jsme k večeru už trochu unavené. Jakmile jsme ale vkročily do Podzemí, únava nás jako mávnutím kouzelné skleničky přešla a začala pořádná jízda. Vybraly jsme si večer s piknikem, a tak jsme dostaly koš s občerstvením, který jsme si mohly odnést kamkoliv – je tu několik sklípků s posezením, a tak záleží na vás, jestli si chcete užít piknik romanticky někde v soukromí, nebo zůstanete v hlavní místnosti, v centru všeho dění, jako my. 

Několik ochutnávek je v rámci voucheru, a tak jsme degustovaly, co nám síly stačily. Degustace je bez výkladu, pokud vás ale něco zajímá, sklepiéři vám vše ochotně poví. Pak jsme si vybraly lahev, která nám chutnala nejvíc. Bylo to ne tolik obvyklé oranžové víno, to jsme si opravdu oblíbily. Atmosféru skvěle dokreslovala živá jazzová hudba, na kterou odvážnější jedinci (takže my a dva lidé od protějšího stolu) vesele tančili. Jindy tu zase hraje cimbálovka, na tu se těšíme příště.

Zábavu v hlavní místnosti jsme střídaly s procházkami po podzemí, ze kterého dýchá historie. Skvělé je, že prohlídka je individuální – zkrátka tu můžete labyrintem chodit sami, kam jen chcete. A věděli jste, že máte možnost koupená vína uschovat do místních kójí zdarma? To jednou určitě udělám. Večer utekl jako voda a ke konci všichni skandovali typické ještě jednu!” tak hlasitě, až kapela přidala ještě tři. Perfektní zážitek po všech stránkách – za svůj blog Píšu, protože víno dávám plný počet skleniček. 

Kam na výlet? 

Jižní Morava je přímo nabitá místy, kam vyrazit za památkami a krásnou přírodou. My měly na výlet bohužel jen sobotu, a navíc nám vůbec nepřálo počasí, i tak jsme ale prošly alespoň Mikulov. Z Valtic jede roztomilý vláček, který je v Mikulově za deset minut, a lístek stojí pár korun. Prošly jsme si krásné centrum města, užily si nádhernou vyhlídku od Kozího hrádku a vydaly se samozřejmě také k zámku. O jeden den nám nevyšla návštěva expozice Tradiční vinařství na Moravě – co naplat, budeme tam muset znovu, teď, když už je otevřená. 

Náměstí v Mikulově je překrásné, uvidíte z něj i Svatý kopeček.Náměstí v Mikulově je překrásné, uvidíte z něj i Svatý kopeček.

Kdyby tak příšerně nefoukalo, vyšláply bychom i na Svatý kopeček, ale vítr byl tak silný, že jsem se bála, aby mi Markét po cestě neodletěla (je fakt štíhlá!). Odpoledne jsme se vrátily domů” do Valtic a zamířily také na zámek. Tam jsme měly větší štěstí, zdarma je přístupná prohlídka historického sklepa Salonu vín ČR, kde si můžete přečíst zajímavé povídání o historii vinařství. 

Prohlídka historického sklepa Salonu vín ČR ve Valticích je zdarma.Prohlídka historického sklepa Salonu vín ČR ve Valticích je zdarma.

Dovedu si představit strávit na Moravě klidně týdenní dovolenou, pořád tu bude co objevovat. Chci se tedy rozhodně vrátit na jaře nebo v létě a navštívit i Lednici, prozkoumat Lednicko-valtický areál, projet místní cyklostezky, kterých je tu požehnaně, a vylézt na pár rozhleden s krásným výhledem. 

Prozkoumejte, kam na výlet v okolí Mikulova

Skvělé podniky s dobrým jídlem a vínem

Příjemně mě překvapilo, kolik je na jižní Moravě prima restaurací a kaváren (s vinárnami jsem tak nějak počítala). Protože je Markét z Brna, má to o hodně blíž, jezdí sem častěji, takže z rukávu vytáhla několik trumfů. 

V Mikulově to byly hned tři podniky, do kterých nutně potřebuju znova: 

  • Bistro Sýrárna Klimeš – Příjemné prostředí, ty nejroztomilejší hrnky na kafe a vynikající snídaně. Doporučuju lívance. Ach bože! 
  • Bistro KUK – Pečou tu ty nejlepší gorgonzolové rohlíčky a takhle voní štěstí, opravdu.
  • Vinotéka Volařík – Vína Volařík jsem znala už předtím, v pěkné vinotéce ale chutnala ještě líp. Navíc nám pán od vedlejšího stolu jako pozornost poslal talířek skvělých sýrů! 

Ve Valticích jsme si (kromě Podzemí) oblíbily dvě restaurace: 

  • Nonna pizza & cafe – Neuvěřitelně milá obsluha, dobrá káva a jedna z nejlepších pizz vůbec. Víno taky skvělé, ale to je tady všude. 
  • Valtická rychta – Sem jsme zašly na doporučení majitele našeho” penzionu a moc jsme si pochutnaly.

Víkend z pohledu Markét 

„Nádherná jižní Morava, historické Valtice, nejvtipnější společnost milé Týny (její Instagram @pisuprotozevino mluví za vše), a hlavně degustace vína? Na tenhle výlet jsem se hodně těšila a čekala, že to bude stát za to. Ale realita ještě 1376× předčila všechna moje očekávání!

Hned jakmile jsme se s Týnou ubytovaly v penzionu Rendezvous ve Valticích, jsme věděly, že tady jsme správně. Naše první kroky totiž nevedly do pokoje, jak by se mohlo zdát. Pan majitel nás dovedl do sklípku. Do sklípku, kde čekaly stovky lahví vína, včetně té nejlepší Pálavy! Na večeři jsme si zašly do pizzerie Nonna, které by její pizzu mohla závidět kdejaká restaurace v Itálii, a víno chutnalo pro změnu tak, jak se na jižní Moravě sluší a patří. Tedy výborně.

Protože večer padlo vína tak akorát (a litry vody k tomu), takže po kocovině nebylo ani památky, nic nám nebránilo ve výletu do Mikulova, od kterého nás dělilo pouhých 10 minut vlakem a 20 Kč za lístek. Posnídaly jsme v Sýrárně a bistru Klimeš kousek nad náměstím, a ta jejich vajíčka s ještě teplým, čerstvým pečivem si přidávám na svůj seznam 58909 důvodů, proč milovat jižní Moravu. Brzy na něj přibyla i vyhlídka z Kozího hrádku, rohlíček s gorgonzolou a bílá čokopěna z bistra KUK a samozřejmě Pálava od Volaříka.

Od Kozího hrádku je skvostný výhled na Mikulov.Od Kozího hrádku je skvostný výhled na Mikulov.

Večer nás ve Valticích čekal zlatý hřeb celého výletu. Jazzový večer ve Valtickém podzemí. S pohoštěním a degustací. Nechápu, že jsem o tomhle místě neměla ponětí celých 28 let života, protože to jsem přicházela o hodně! Pod zemí se totiž skrývá skoro kilometr chodbiček, lemovaných vinnými sklípky a nespočtem uskladněných lahví, kudy se můžete procházet třeba s piknikovým košem plným dobrot. A vínem na cestu, samozřejmě. Nebo radši dáte přednost posezení za poslechu živé hudby a ochutnávání vzorků? My jsme to vystřídaly všechno a musím říct, že takhle jsem si večer neužila už dlouho. Sečteno a podtrženo, doporučuje 12 blondýn z 10.“

Na závěr pár rad (tedy dvě)

Pijte vodu! Místní víno není žádná šťávička, má docela sílu, takže nezapomínejte vypít ke každé skleničce i sklenku vody. Neodrovná vás to a ráno si za to poděkujete. 

Ve Valtickém podzemí jsme dostaly piknikový koš s občerstvením.Ve Valtickém podzemí jsme dostaly piknikový koš s občerstvením.

Ve sklípku v penzionu s námi seděl sympatický pán, který nám dal radu do života, o kterou se nemůžu nepodělit. Markét totiž říkala, že už si další víno nedá, protože už má dost. Pán zakroutil hlavou a povídá: „Předkloňte hlavu! Teče to z vás? Neteče. Tak vidíte, ještě se vejde!“

Kristýna Kohoutová

Kristýna Kohoutová

Ráda píšu a ráda piju víno – proto ve volných chvílích tvořím na Facebooku a Instagramu svůj „blog“ se jménem Píšu, protože víno. Baví mě taky zpěv, cestování a knížky (už pátým rokem píšu svoji, zatím jsem se ale nedostala přes pátou stránku). A zmiňovala jsem víno? I když žiju v Praze, krev mám pořád jihočeskou, a tak se domů, do Budějc, ráda vracím.