I díky vám dostanou senioři a nemocní lidé koňskou dávku lásky!
Dotyky a pohlazení mají kouzelnou moc. A takové pohlazení koňské hřívy? Pohled do krásných velkých očí? To už je úplná magie. Asistenční jednorožec neboli terapeutický kůň Sagittka toho ale svede mnohem více. Spolu se svou majitelkou a parťačkou Veronikou Volgemutovou jezdí do stacionářů, hospiců a domovů pro seniory, kde rozdávají radost, těší duši a šíří pozitivní emoce.
Cílem těchto návštěv je klienty, kteří jsou mnohdy upoutaní na lůžko nebo se pohybují na vozíku či s chodítkem, aktivizovat. Sami senioři a nemocní mají snahu Sagittku pohladit, nakrmit ho mrkví nebo ho třeba vyhřebelcovat. Mnozí se rozpovídají, jsou zvídaví a zajímají se o koňský život nebo vzpomínají a vyprávějí vlastní zážitky spojené s koňmi. A samozřejmě nemůže chybět ani společné fotografování na památku. Zdánlivé drobnosti, které jsou ale v mnohdy jednotvárném životě těchto lidí obrovskou událostí, ze které žijí ještě týdny poté.
Stáj se rozšiřuje: Pro rok 2023 má Veronika Volgemutová krásnou novinku! Koňský tým rozšíří modrooká miniponička Elis, a tak mohou počet návštěv u klientů ještě rozšířit.
Za klienty třeba i výtahem
Každá návštěva je individuálně připravená. Sagittka se trpělivě věnuje každému zájemci jednotlivě – u ležícího trpělivě postojí, dokáže následovat invalidní vozík, chodítko, berle. A bez problémů zvládne i vyjet výtahem a navštívit klienty v interiéru.
Návštěvy jsou poskytovány zdarma. Stejně tak fotografování má Veronika Volgemutová díky spřáteleným fotografům zdarma. Z darů pak hradí cesty a část nákladů za koně. A teď právě přichází vaše chvíle – pokud vás myšlenka terapeutického koně zaujala, Sagittka i Veronika budou rádi za každý příspěvek, který dostanou a díky kterému se budou moci rozjet za dalšími lidmi a zpříjemnit jim den.
Pro zajímavost: Náklady na jednu návštěvu jsou cca 4500 Kč + doprava.
Jak to všechno začalo?
Na začátku roku 2019 měla Veronika Volgemutová vážný úraz. Následovalo 5 pobytů v nemocnici a roční rehabilitace, vozík a později berle. Její kůň Sagittka byl díky své skvělé povaze v klidu a pohodě, byl Veronice velkou oporou, respektoval vozík i berle, byl naprosto pozorný a ohleduplný a stal se nedílnou součástí dlouhodobé rehabilitace.
„Chápal má pohybová omezení a naprosto se jim přizpůsobil. A tak mě napadlo podělit se o tak úžasné stvoření i s ostatními. Měsíc po poslední operaci jsme se vydali za seniory do Velvar a za dětmi do Dětského centra Strančice. Během roku jsme absolvovali specializační zkoušky České hiporehabilitační společnosti s výsledkem Nejlépe připravený kůň a doporučením vzdělávat i další zájemce o hiporehabilitační zkoušky. Několikrát do roka jezdíme na praktické vzdělávací kurzy – zakládáme si na velmi precizní přípravě k zajištění co nejlepší kvality terapií.“
