Rande za trest: 9 šílených schůzek, které skončily trapasem

Máme před Valentýnem, a tak se blíží spousta krásných rande. Co takhle se pro odlehčení romantické atmosféry zasmát pro změnu těm, která nevyšla úplně tak, jak by jeden čekal? Spolu s kolegy, kamarády a čtenáři mého blogu Píšu, protože víno jsme dali dohromady sbírku schůzek, ze kterých jsme odcházeli s přinejmenším smíšenými pocity.

1) Kino

„Šli jsme na druhé rande do kina. Sledovali jsme film, zazvonil mu telefon a on… on ho prostě zvedl?! Začal vykřikovat na celé kino, takže se na nás všichni otáčeli a já se snažila splynout se sedačkou. Když skončil, řekl, že jeho máma je na pohotovosti. Navrhovala jsem, aby pro ni jel hned, ale on ne, že prý vydržíme do konce filmu, ale celou dobu byl naštvaný a nervózní. Z kina jsme vyběhli rychlostí blesku a jeli do nemocnice, před kterou už čekala jeho matka, celá usměvavá, že prý to byl jenom průjem z oběda.“ – kamarádka, která si přeje zůstat v anonymitě, a já se jí nedivím

2) Kafe

„V prváku na VŠ mě sbalil pěkně oblečený sympaťák, pozval mě druhý den na kafe, já byla nervózní jak hrom, vyfikla jsem se, celá kolej mi držela palce a pak jsem u kafe dostala nabídku, jestli nechci pracovat pro OVB.“ – kolegyně Bára

3) Princ

„Chystal jsem se na první rande, a tak jsem si koupil nový olejíček do vlasů, aby byly hezky lesklé. Umyl jsem si vlasy, pak jsem do nich nastříkal svůj nový, drahý olej a myslel si, že vypadám jako princ. V metru jsem si projel vlasy rukou a zjistil, že nejsem princ, ale spíš třpytící se princezna. Měl jsem celou hlavu a ruce od třpytek!“ – kamarád Marc

4) Boty

„Když jsme šli s mým Davidem na první rande, byli jsme v čajovně na Karláku, každý se musel zout. Při odchodu neuvěřitelně dlouho zíral do botníku – prostě mu někdo ukradl tenisky. Měl ale kliku, protože ty prostory rekonstruovali a měli tam boty po dělníkovi ve správné velikosti – 46, takže si je půjčil a nemusel domů bos. Bylo to v listopadu.“ – kolegyně Káťa

5) Překvapení

„Před pár lety jsem šla na rande naslepo přes internet. Nastoupila jsem k němu do auta a jeli jsme přes les, z čehož jsem byla naprosto vystrašená. Nakonec jsme skončili v jedné restauraci a povídali si. Bylo to takové nezáživné, tak jsem řekla, že už musím jít, a on, že jsem ho velice zaujala, že se mu líbím a jaké preferuji spodní prádlo u mužů. To mě zarazilo, ale řekla jsem, ať si nosí kdo chce, co chce, ale že trenky jsou dobrý. Najednou vytáhnul šňůrky zpod kalhot a říká: Co říkáš na tyhle tanga?“ – kolegyně Jana

6) Samoživitelka

„Vyrazila jsem si na rande naslepo. S týpkem jsme si intenzivně dopisovali několik týdnů a dlouho jsem se s nikým tak nenasmála, super smysl pro humor, moje krevní skupina, tak jsem měla celkem velké naděje. Mám malou dceru a jsem samoživitelka, tak se psaní protáhlo na několik týdnů, protože dcera byla nemocná. Když nadešel večer V, byla jsem nervózní víc než před zkouškama. No… Už když jsem ho viděla, říkala jsem si, že fotka asi bude jeho, ale tak před deseti lety, ale nevadí, nadhled a humor je víc, že jo… Všechno probíhalo dost dobře, vážně se o mě zajímal, v podstatě se neustále vyptával na detaily z mého života, a tak jsem měla za to, že má skutečný zájem. HAHA! Jak se to vezme.

Pak jsem se začala vyptávat já a jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že má ženu a dvě děti a normálně s nimi žije. Zeptala jsem se, jakou roli si myslí, že mezi tím vším můžu hrát já. Prostě prý nezná moc samoživitelek pracujících na full time s malým dítětem a rád by se mě zeptal a obecně zjistil, jak moc těžké to pro ženu a dítě je, psychicky i finančně, protože chce rodinu co nejdřív opustit. Jestli má žena šanci, že si brzy někoho slušného najde, protože sama to nezvládne. Byl upřímně zklamaný, že jsem znatelně ztratila zájem a řekla jsem, že jedu domů. Nechápal proč, útratu přece zaplatí…“ – Šárka, čtenářka blogu

7) Výlet

„Po dvou týdnech psaní jsme si domluvili rande. Dva týdny do Vánoc, pan X psal, ať si pro něj dojedu na Veleslavín, když už jede do té Prahy ze Slaného. Vyzvednutí proběhlo v pohodě, na mou otázku, kam pojedeme, mi bylo řečeno, že do Holešovic. Namířil si to přímo k Alze, že si tam půjde vyzvednout kabel, co objednal, a dva týdny před svátky si asi umíte představit ten dav. Odmítla jsem stát frontu, sedla si do kavárny a skoro hodinu přemýšlela o nesmrtelnosti brouka.

Pak se vrátil i s kabelem a prohlásil, že mu psal kamarád a zve ho na squash. To se přece nedá odmítnout, když už je v té Praze, že? A ať ho doprovodím. Cestou mě ještě popohnal, ať jdu rychleji, že tímhle tempem to nestihne. Nakonec jsme spolu jeli ještě dvě zastávky metrem, on byl nadšený, že se ještě nemusíme loučit, a já ráda, když jsme se rozešli. A proč jsem neodešla dřív? Zajímalo mě, co v tomhle peklíčku ještě přijde.“ – Míša, čtenářka blogu

Tip: Co takhle darovat k Valentýnu voucher a pobyt si užít později?

8) Cigareta

„Můj bývalý se rozhodl, že mě poprvé vezme mezi své kamarády. Byla jsem nadšená, že už mě chce představovat, večer probíhal dobře, ale pak ho jeden z kamarádů něčím naštval, tak se můj ex zvedl a šel si ven zakouřit, aby se uklidnil. Jsem si myslela… Po dvaceti minutách mi začalo být divné, kde je tak dlouho, a teprve tak po třiceti mi konečně došlo, že z tohohle cigára už se nevrátí. Prostě se naštval tak, že odjel domů a mě nechal sedět mezi úplně cizími lidmi. O půlnoci. A druhý den se divil, že jsem naštvaná.“ – já

9) Narcis

„Ukazoval mi na telefonu asi tak pět milionů selfíček. ‚Hele, tohle jsem já na tenise. Hele, já doma. Já doma z jinýho úhlu. Já doma u jinýho zrcadla. Já ve fitku. Já v koupelně. Já po sprše. Já po sprše ve fitku. Já ráno. Já večer. Já, já, já!' Snažila jsem se nějak změnit téma ‚rozhovoru' a opravdu se mi to povedlo.

Zvolna jsme přešli na: ‚Takže tyhle kalhoty, vidíš je, jo, koukej se na ně, jaký jsou pěkný, stály pět tisíc. Rozumíš, pět. Fakt pět tisíc, ti povídám. A tady tahle košile, koukej, dobrá, žejo, viď, no řekni, líbí se ti? Tak ta stála čtyři tisíce. Hele, nekecam, normálně, jak mě slyšíš, fakt čtyři litry, ti povídam. No a to jsem ti ještě neřek, kolik stály ty boty, ty byly totiž úplně nejdražší, teď se jako teda podrž, ti povídám…' A pak byl upřímně překvapen, že se nechci znova sejít. Vždyť je tak dobrá partie!“ – bohužel taky já

Jste šťastně zadaní? Važte si toho a svou drahou polovičku obdarujte.

Mrkněte na dárky k Valentýnu

A jako bonus vám sem šoupnu ještě jednu moji oblíbenou historku, sice to bohužel nebylo rande, ale myslím, že zasmát se tomu můžeme i tak: Byla jsem v kavárně, naproti mně seděl fešák, se kterým jsme na sebe půl hodiny pomrkávali. Když jsem se zvedla, tak za mnou přišel, charismatickým hlasem se zeptal: „Odcházíte?“, já kývla a čekala pokračování ve stylu: „To je škoda, nedala byste mi na sebe číslo?“ a on místo toho zahlásil: „Tak to je dobře, já si sednu místo vás, máte lepší stůl!“