Proč byste v Asii NIKDY neměli jezdit na slonovi

Proč byste v Asii NIKDY neměli jezdit na slonovi

Zuzana Lišková 10. 6. 2019 Sdílet

Chystáte-li se do Asie, máte za sebou jistě plánování aktivit, které musíte bezpodmínečně během vaší exotické dovolené stihnout. Na vašem seznamu se pravděpodobně objeví návštěva budhistického nebo hinduistického chrámu, surfovací pokus čelit vlnám, výlet na čajové plantáže, ochutnávka tamních specialit a zasdílení co největšího počtu instagramových fotek, kvůli kterým budou všichni ti, kteří nevyrazili do teplých krajin, pukat závistí. A dokážete si představit fotku, která křičí Asie víc než ta, na které sedíte na hřbetu majestátního slona?

I já jsem před lety před svou první cestou do Asie měla tenhle cíl. Vždyť osedlat si slona je něco, co se člověku v Evropě moc nepoštěstí a fotek usměvavých, opálených lidí, kteří tvrdí, že na svět není nejkrásnější pohled ze hřbetu koně, ale slona, jsem na Internetu viděla tolik. Ostatně i Petr Bajza si v mém milovaném seriálovém zpracování Poláčkovy knihy Bylo nás pět slona Jumba osedlal.

Asijští sloni jsou už dnes ohroženým druhem, jehož stavy se v posledních letech snížily na zhruba 50% původní populace.

Protože jsem člověk plánovací, začala jsem si zjišťovat, co vlastně taková jízda na slonovi obnáší, kam za ní vyrazit, kolik bude stát, jak se na ni obléknout.. prostě všechno zbytné i nezbytné. Z celé mojí sloní rešerše ale vzešlo jen jedno prozření – na slona mě nikdo nedostane ani párem volů. A pokud vám příroda a zvířata v ní nejsou úplně lhostejná, měli byste jízdu na slonech ze svého seznamu také vyškrtnout.

Jak se z majestátních zvířat stávají cirkusové trosky

Asijští sloni jsou už dnes ohroženým druhem, jehož stavy se v posledních letech snížily na zhruba 50% původní populace.  V celé Asii tak žije něco kolem padesáti tisíc jedinců tohoto savce. Důvodů úbytku slonů je hned několik. Mezi ty nejzávažnější patří ztráta přirozeného prostředí, pytláci, kteří slony loví pro slonovinu a maso a také odchyt divokých slonů a jejich využití v turistickém průmyslu zejména v Číně a Thajsku.

I v Asii najdete místa, kde lidem na zvířatech záleží. Jedná se o útulky, které se starají o slony zachráněné ze zábavních center.

Sloní byznys vzkvétá právě díky turistům, kteří jsou ochotni za sloní show a jízdu na slonovi zaplatit nemalé peníze. Podle organizace PETA je pro jejich obveselení v zajetí drženo na tři tisíce slonů, kteří jsou nuceni turisty vozit na svých hřbetech a předvádět triky, jakými jsou například chůze po dvou, tancování nebo malování obrazů. To, že jsou všechny tyto aktivity na míle vzdálené slonímu chování ve volné přírodě, asi není třeba dodávat.

Sloni jsou divoká zvířata a k tomu, aby se z nich stali poslušní domácí mazlíčci, je potřeba tvrdý výcvik. Drezuře slonů se říká Phajaan, což v překladu znamená lámání duše a začíná se s ní, když jsou slůňata ještě velmi malá, protože jejich výcvik je podstatně jednodušší než výcvik dospělých slonů. Samotný odchyt mláďat, která jsou na černém trhu vyhledávanou komoditou, je poměrně brutální záležitostí. Často se stává, že pytláci během odchytu slůňat pozabíjí zbytek sloní rodiny, nebo alespoň slonice, které se snaží své mladé chránit. Slůňata jsou poté držena v malé kleci, nebo v díře v zemi, aby se tak zamezilo jejich pohybu. Jsou bita, do jejich těl jsou zapichovány ostré háky, je jim omezen přísun potravy a běžně nemají ani dostatek odpočinku. Ostré háky jsou navíc uplatňovány i v době, kdy je výcvik slonů u konce, protože sloni, vybaveni příslovečnou sloní pamětí, bolest, kterou jim způsobovaly během phajaanu, nezapomenou. 

Drezuře slonů se říká Phajaan, což v překladu znamená lámání duše a začíná se s ní, když jsou slůňata ještě velmi malá.

Ani po výcviku sloní utrpení nekončí. Pokud neobveselují turisty, jsou sloni uvázáni v přístřešcích, většinou s betonovou podlahou. Běžně tak stojí až několik hodin na tvrdém podkladu, který je pokryt jejich výkaly. Přivázaní jsou zpravidla za dolní končetiny řetězem, který se při pohybu zařezává do masa. Dlouhé stání navíc přispívá k rozvoji artritidy a dalších onemocnění, zejména páteře a pohybového aparátu. Nemají dostatek potravy, čerstvé vody a veterinární péče. Během „výkonu práce“ je jim navlékána konstrukce sloužící k pohodlí turistů, která jim často bolestivě rozdírá kůži a způsobuje tak hnisavé rány. Jedinci chovaní v zajetí trpí psychickými problémy, jsou apatičntí a délka jejich života je výrazně zkrácena. Pokud jste dost odvážní a nevadí vám pohled na zubožené zvíře, můžete se podívat na video, které řekne víc, než tisíc slov. Upozorňují ale, že mně samotné se při jeho zhlédnutí draly slzy do očí. 

I v Thajsku se najdou sloní ráje

I když jsem na začátku článku psala, že byste slony měli ze svého cestovatelského seznamu vyškrtnout, přece jen si váš sloní sen můžete alespoň částečně splnit. I v Asii totiž najdete místa, kde lidem na zvířatech záleží. Jedná se většinou o útulky, které se starají o slony zachráněné ze zábavních center. Na slonech se tu ale nesvezete. Místo toho slony můžete nakrmit čerstvým ovocem, projít se s nimi po parku, pozorovat je při bahenní lázni a nebo se s nimi vykoupat v řece. Peníze, které parku zaplatíte, navíc poslouží k záchraně dalších slonů. Jen v Thajsku je těchto záchranných parků několik, například Elephant Nature Park, Friends of the Asian Elephant Hospital, Elephant Hills, Wildlife Friends Foundation Thailand a mnoho dalších.

Nejde jen o slony

Kočkovité šelmy, medvědi, opice, vodní savci a další divoká zvířata. Ta všechna trpí kvůli lidské zábavě. Až si příště budete pořizovat instagramovou fotku, zamyslete se nad tím, co všechno majitelé se zvířetem, které má divokost v genech, museli provést, aby vám přátelsky spočinulo u nohou, na rameni, nebo v náručí. A nemusíme jezdit ani za hranice naší země. I u nás se najdou případy, kdy je zvíře nuceno pro pobavení dělat něco, co mu není ani zdaleka přirozené. Vzpomeňte si, kolikrát jste na pouti viděli třeba jen obyčejné poníky. Já sama si živě vybavím srpnovou pouť v mém rodném městě, kde celý den po městské dlažbě chodila v kruhu utrápená stvoření se svěšenou hlavou, na svých zádech odevzdaně nosila jedno dítě za druhým a rodiče, stojící opodál, nadšeně pořizovali fotografie do rodinného alba. 

Pokud vás toto téma zajímá více a umíte anglicky, vřele doporučuji článek National Geographic. Naleznete v něm konkrétní případy zneužívání zvířat, které vás určitě nenechají chladnými. 

Zuzana Lišková

Zuzana Lišková

Zuzku potkáte nejčastěji s taškou do fitka - miluje totiž sport každého druhu. Z lásky k pohybu pramení i láska k jídlu. Pod heslem "cvičím, takže můžu" se s chutí zakousne do zdravého i nezdravého. Dalšími jejím koníčky jsou cizí jazyky a literatura, zejména žánr sci-fi a fantasy. Dodnes nepřenesla přes srdce, že nedostala pozvánku do Bradavic a musí prožít život jako mudla...