Co dělat v údolí Stubai? Inspirujte se tipy na výlety ve Stubaitalu

Že je Rakousko rájem pro milovníky aktivní dovolené, o tom jsem se na vlastní oči přesvědčila až letošní léto. A ano, Jizerky jsou sice moje celoživotní láska, ale tyhle alpské obrhory… ty prostě mají něco do sebe! Proč jsem vyrazila právě do údolí Stubai, kam vyrazit na výlet s dětmi a kde vás čeká 2,8km bobovka?

Nestíháte přečíst celý článek? Podívejte se na mé reportážní video s tipy na to nejlepší z údolí Stubai. 👇

TL;DR: Nejdůležitější informace o údolí Stubai v Rakousku

• Stubaital je údolí v rakouském Tyrolsku, nachází se 30 minut autem od Innsbrucku
• Největší lákadla: ledovec Stubai, vodopád Grawa a bobová dráha
• Vedle turistických tras tu najdete i via ferraty a bike traily
• Lyžování ve Stubaitalu: přes 70 kilometrů sjezdovek ve čtyřech hlavních střediscích
  • Skiareál na ledovci Stubai (největší středisko), Schlick, Elfer a Serles

• Údolí je dlouhé 35 km, pohodlně jím projedete autem (u každé lanovky se nachází prostorné parkoviště), využít můžete i MHD, údolím projíždí autobus linky 590 
• Stubai Super Card: partnerské hotely nabízejí k pobytu letní slevovou kartu, se kterou máte bezplatnou hromadnou dopravu nebo lanovky
• Pravidelně se tu konají koncerty, představení nebo organizované výlety (například noční skupinové výšlapy), sledujte oficiální web údolí Stubai

Nejlepší aktivity v údolí Stubai

⭐⭐⭐

• Bobová dráha Mieders
• WildeWasserWeg a vodopád Grawa
• Ferraty obtížností A–D

⭐⭐

• Visutý most na trase Sunnenseit'n Weg
• Výlet na ledovec Stubai

⭐

• Noční lanovka Elferbahnen

Můj třídenní trip po údolí Stubai: ověřené tipy na výlety

„Ve Stubaitalu bude hrát moje oblíbená rocková kapela?!“ divila jsem se při prohlížení jejích webovek. Kapelu na konci léta opouštěl jeden z členů, a tak jsem hledala možnosti, jak ho ještě naposledy na pódiu spatřit. „Tohle není tak daleko. A navíc to můžu spojit s nějakou pěknou dovčou plnou sauny a turistiky,“ říkala jsem si. A tak jsem během jednoho odpoledne bookla ubytko, zapsala si termín do diáře a odpočítávala dny do odjezdu do Rakouska – mé první zahraniční cesty autem v roli řidiče. Fuf, moje nervy.

Hledáte ubytování ve Stubaitalu? 👇

Praha ➡️ údolí Stubai i zastávka u jezera Achensee s koupačkou!

Z Prahy k jezeru mi cesta autem zabrala 7 hodin, a to včetně snídaně u Mekáče, svačiny v Německu, dvou tankování a ztráty nervů při rozsvícení žluté kontrolky motoru. A protože jsem tušila, že tahle cesta bude dlouhá a náročná, rozhodla jsem se pro zastávku u jezera Achensee (cca 490 km od Prahy, 60 km od údolí Stubai). U jezera si od volantu skvěle odfrknete, nohy protáhnete, tělo smočíte. Od Achensee je to pak do údolí Stubai pouhá hodina.

Odměnou za necelých 500 km za volantem mi tak bylo dokonale tyrkysové alpské jezero, kde se můžete s libostí cachtat a zároveň neporušovat žádný zákaz (výše v horách jsou totiž koupačky v jezerech často zakázané). Voda byla překvapivě teplá, pocitově teplejší než Baltské moře. Jezerem navíc dlouho vede pozvolný vstup s písčitým povrchem, líbit se tu bude tedy i dětem!

Kde zaparkujete? V okolí je řada parkovišť, já nechala auto na největším z nich, které leží přímo u místního aquaparku − v aquaparku mimo jiné najdete i bezplatné veřejné toalety v −1. poschodí. Parkovné zaplatíte v automatu, případně pak pohodlně v aplikaci Easypark, která se vám bude hodit i na placení parkovného v Česku.

Od parkoviště je to k veřejné bezplatné plážičce zhruba 10 minutek pěšky. Osušku můžete rozložit na trávníku, a pokud budete mít kliku, můžete se tu ujmout některého z dřevěných lehátek.

Tip: V okolí Achensee vyrazte také na krásná místa v pěší dostupnosti. Projděte se třeba k zajímavé rozhledně přímo na břehu jezera. Já zamířila ke slibovanému vodopádu Buchauer, kde mě nemile překvapilo jen jeho vyschlé koryto. Vás tam tedy posílat nebudu. Nedaleko se má pak nacházet ještě vodopád Dalfazer, naprosto upřímně jsem se ale bála nadále testovat své štěstí a raději celá zpocená (byl srpen a pocitově tak 37 °C) zamířila nejkratší cestou k osvěžujícímu jezeru.

Po božím koupání v jezeře Achensee mě čekala ještě zhruba hodina za volantem na hotel. A naprosto upřímně − kdyby mě netlačil čas check-inu, patrně bych se v tom jezeře koupala doteď. Sbalila jsem saky paky, naložila se zpět do auta, zamávala tomuhle až děsivě tyrkysovému jezeru a zamířila do své cílové destinace − Neustift im Stubaital!

Tip: Kam v Rakousku za koupáním? Mrkněte na našich 14 tipů na nejkrásnější rakouská jezera!

Upozornění❗Při příjezdu do údolí Stubai se platí mýtné. Projíždět budete závorou s automatem nebo obsluhou, mýtné tak můžete zaplatit hotově i kartou (lze je koupit také on-line). V létě 2025 byla výše mýtného 4 €, platí se při každém průjezdu tam i zpět.💰

Tip na výlet cestou, pokud prší: Chytnete-li špatné počasí, udělejte si zastávku třeba ve fascinujícím Swarovski Kristallwelten, Křišťálovém světě Swarowski. Nachází se 25 minut autem od Innsbrucku v městě Wattens, kolem kterého budete při cestě z Prahy do Stuitalu (na trase přes Mnichov) projíždět.

Pokud se ocitnete na trase mezi Innsbruckem a Kufsteinem, určitě si udělejte zastávku ve Swarovski Kristallwelten. Tohle je zábavní park, kde se budel líbit celé rodině. Ať už chcete efektní fotky nebo reelska, nebo se jen kochat nádhernými výtvory z krystalů Swarovski. Muzeum má venkovní i vnitřní expozice, takže sem můžete zamířit za každého počasí. Líbily se nám vystoupení u jezírka, nad kterým se tyčí obláčky z krystalů, ale i instalace uvnitř nebo historický kolotoč.

Káťa, šéfredaktorka Slevomat Magazínu a vášnivá výletnice

Kde se ubytovat v Innsbrucku a okolí? 👇

Stubai Super Card aneb brána k nekonečno zážitkům!

Patrně už jste o ní slyšeli, ale prozatím neobjevili její kouzla. A to je obrovská škoda! Jakmile si totiž jednou na bezstarostný život s touhle kartou navyknete, nebudete chtít jinak. Řeč je o letní slevové kartě, kterou má už snad každý rakouský region. Se sommercard získáte řadu bezplatných nebo zlevněných vstupů. Takovou kartu má i údolí Stubai, dostat ji můžete při ubytování v partnerském hotelu (informace najdete vždy na webu konkrétního hotelu, v případě „slevomatí nabídky“ v obsahu pobytových variant).

Na co můžete Stubai Super Card uplatnit?

• Bezplatná jízda autobusem
• Zdarma využití kterékoli ze čtyř místních lanovek každý den – každou z lanovek můžete denně využít jednou, zdarma máte cestu nahoru i zpět dolů
• Jednou za týden bezplatná jízda na bobové dráze v obci Mieders
• Zdarma můžete navštívit také bazén v Miedersu
• Více informací najdete na oficiálních stránkách údolí Stubai

Tip: Zajímá vás, jaké další rakouské regiony letní kartu nabízejí a jaké výhody s kartou získáte? Mrkněte na náš článek, který vám další sommercards představí.

A jak jsem kartu Stubai Super Card využila každý den já a co můžete v údolí Stubai podniknout? 👇

Stubaital, den první

• lanovka Serlesbahn, bobová dráha, stezka pro děti i alpský klášter

Ještě večer po svém příjezdu do Neustiftu jsem doběhla na recepci hotelu, nabrala nejrůznější příručky, mapy a prospekty a před spaním začala vybírat destinaci, kam se vydám následující den. Předpověď slibovala nejslunečnější den z celého týdne, a tak padlo rozhodnutí na lanovku Serlesbahn, jež získala svůj název dle přilehlé majestátní hory Serles (2 717 m n. m.). Proč jsem právě tuhle lokalitu vybrala na den nejhezčího počasí, to vám hned prozradím!

Parkování: Auto jsem ráno zanechala přímo u dolní stanice lanovky Serlesbahn v obci Mieders, parkoviště je prostorné, neměli byste mít problém zaparkovat kdykoli během dne (během léta však doporučuji vyrazit co nejdříve).

Co vás na vrcholu lanovky čeká? Úžasné panorama s výhledem na ikonickou horu Serles nebo křišťálově průzračná jezera, výběh s krávami a koňmi i turistické stezky, které vás dovedou k vyhlídkám, zábavným úkolům pro děti nebo ke krásnému klášteru Maria Waldrast. Jeho stavba započala v první polovině 17. století a dnes je jedním z nejvýše položených klášterů v Evropě!

Já se vydala právě k tomuto klášteru, kam dojdete od horní stanice lanovky zhruba za hodinu (bez přestávek na focení každé roztomilé kravičky 🙃). Cestou minete skluzavku, která se bude líbit zejména nejmenším výletníkům, a řadu kapliček nebo laviček se supr výhledem. Abyste došli ke klášteru, netřeba čučet do map, místní ukazatele vás povedou. Nakonec se před vámi odhalí krásný bílý klášter s kopci kolem − je to opravdu kouzelná podívaná!

Prohlédněte si interiér kláštera, načepujte si místní „léčivou“ minerální vodu bohatou na hořčík a zajděte si na něco dobrého do místní restaurace, kde můžete využít i veřejné toalety.

Já si procházku ke klášteru prodloužila ještě o úsek Schöpfunsweg. Na této stezce potkáte řadu naučných tabulí, místo s nejsilnější energií v okolí nebo rámeček pod horou Serles. Cestou zpět vám pak budou dělat společnost ty nejroztomilejší krávy v celém Tyrolsku! 🐮🤍

Při svém návratu k horní stanici lanovky jsem zvolila odlišnou trasu a od kapličky „Rosenkranzkapelle“ zamířila vpravo směr naučná Stezka krále Serliho. Při jejím procházení budou děti plnit řadu zábavných úkolů, jako je skok do dálky nebo test balancování, a dokonce tu objevíte i dvě krásné vyhlídky v podobě odpočívadel. Místo na sváču jako dělané!

Stezka vás následně zavede zpátky ke stanici, kde si můžete v jezeře smočit nožky (jedno jezírko je tu dokonce upravené jako vodní hřiště pro děti) a pomalu se vydat do fronty na tu nejlepší bobovku ever!

Dobré vědět: Přestože křišťálově čistá voda v kombinaci s vedrem ke koupačce fakt lákala, musela jsem zamáčknout slzu a nechat si koupání večer na hotelový bazén. U vstupu k jezeru totiž stojí výstražné cedule o zákazu koupání hned v několika jazycích. 🚫🏊‍♂️ Pár místních turistů se rozhodlo cedule ignorovat. Já bych vám to s ohledem na přírodu a vaši peněženku neradila (taková rakouská pokuta může být dost nepříjemná).

Bobová dráha s výhledem na Alpy

Jo, právě kvůli téhle senzaci jsem se k Serlesu vydala v ten nejslunečnější den. Sociálními sítěmi, prospekty i oficiálními webovkami Stubaitalu jsem se nechala zlákat na bobovou dráhu, která vás sveze za hezkého počasí od horní stanice lanovky ke spodní. Frčet z kopce budete rychlostí až 40 km/h - lesem, loučkou i přímo pod kabinovou lanovkou. To vše navíc s absolutně dokonalým výhledem na protější kopce. Za mě je tahle bobovka highlightem celého mého tripu do údolí Stubai! 💫

Bobová dráha Serles v Miedersu v kostce: Otevírací doba: v provozu cca od poloviny května do začátku listopadu o letních prázdninách ve všední dny 9:00 až 17:00, o víkendu a svátcích do 18:00 za špatného počasí je bobovka z bezpečnostních důvodů zavřená, sledujte informace na webu Jednou za týden máte jízdu se Stubai Super Card zdarma Návštěvnost: V odpoledních hodinách je bobovka opravdu frekventovaná – téměř každý se chce pochopitelně svézt zpátky dolů k parkovišti právě bobovkou (namísto lanovky). Tvoří se tu tedy dlouhá fronta, běžte si do ní stoupnout včas. Já čekala hodinu, zhruba od 16:05 do 17:05. Ano, pouštěli nás i po skončení provozní doby, nejsem si však upřímně jistá, jestli se dostalo opravdu na každého, lidí za mnou bylo ještě hrozný množství… Tak či tak ale zážitek rozhodně stojí za to, nelituji jediné minuty, co jsem v té frontě strávila. :)

Tip: Mrkněte na mapku celé mé trasy, která zahrnuje skluzavku pro děti, klášter, rámeček s výhledem na Serles, naučnou stezku s vyhlídkami, bobovou dráhu i spoustu kraviček!

Inspirujte se nabídkou top pobytů v Rakousku! 👇

Noční lanovka Elferbahnen a pozorování paraglidistů

Že je městečko Neustift im Stubaital rájem paraglidistů, to jsem pochopila už v autě při příjezdu do Stubaitalu, kdy se jich ve vzduchu vysoko nad mou kapotou vznášela snad desítka. A jak takový paragliding (zejména vzlet) vypadá z blízka, to můžete na vlastní zraky a stažené půlky sledovat z úbočí hory Elferspitze.

Auto zaparkujete na parkovišti u dolní stanice „Elferbahnen“. Tahle lanovka se pyšní malou specialitkou – v letní sezóně tu jednou za týden probíhá noční jízda, kdy je lanovka v nepřetržitém provozu od 9:00 do 21:30 (ostatní dny je otevřená pouze do 16:30). V létě 2025 probíhaly noční jízdy každou středu.

Jak jsem již zmínila, s kartou Stubai Super Card máte každou z lanovek jednou denně zdarma. A tak jsem se v jeden a ten samý den vypravila na výlet lanovkou Serlesbahnen (a zpět dolů bobovou dráhou) a v půl osmé večer pak usedla do kabiny lanovky Elferbahnen a vydala se ještě na večerní jízdu. Tentokrát už bez batohu a trekových bot, jen s knížkou a unavenýma lýtkama. Cestou v lanovce jsem se seznámila se dvěma Slováky, doporučila jim kapelu, co bude v Neustiftu následující den hrát, a po výstupu z kabiny se uvelebila v kopci na trávě.

Střídavě jsem četla, dojímala se božským západem slunce a tajila dech při sledování desítek paraglidistů, kteří se tu rozbíhají střemhlav dolů z kopce přímo před vámi. Někteří vám poletují dokonce jen pár metrů nad hlavou. U horní stanice lanovky navíc objevíte zajímavou vyhlídku v podobě slunečních hodin, které ve večerních hodinách svítí a mění svou barvu.

Tip: Vybavte se na dovolenou v horách a ohákněte se do sportovního oblečení. V outdoorových kalhotách a trekových botách se vám půjde příjemněji než v džínách a converskách.

Stubaital, den druhý

• WildeWasserWeg a překrásný vodopád Grawa

Čtvrtek byl jediným dnem, kdy do mých plánů nezapadala žádná z místních lanovek. Čtvrtek jsem totiž věnovala úseku místní oblíbené stezky WildeWasserWeg, která (jak název němčinářům napovídá) vás provede kolem krásné divoké řeky i vodopádů.

Stezka se dělí na tři etapy, které dohromady čítají 9,6 km. Já šla etapu první, jelikož mě večer čekal zmíněný koncert oblíbené kapely, před nímž jsem si potřebovala dáchnout a nachystat se. Tuhle etapu bych s klidem doporučila i rodinkám s dětmi nebo seniorům, je dlouhá pouze 4,23 km, na nichž nastoupáte 181 výškových metrů.

Stezka začíná na parkovišti Nürnberger Hütte, odkud vás povede směrovka (pokud se budete řídit aplikací Mapy.cz, sledujte modrou trasu). Po prvních pár minutách se ocitnete na romantickém plácku s jezírkem a dřevěnými lehátky, za nímž následuje vyhlídková platforma nad tyrkysově modrou divokou řekou.

Zajímavost: Tenhle úsek s rozbouřenou řekou mi připomněl podobné panorama, které se vám naskytne v soutěsce Vintgar ve Slovinsku – taky boží zážitek! Přečíst si o něm můžete v našem článku o soutěsce i jezeru Bled.

Upřímně… v téhle části stezky se mi trochu rozklepala kolena. Výšky mi zas takový problém nedělají, ale jestli něco fakt nemusím, tak je to stání na mřížovaných površích, skrz které je vidět až nepříjemně moc a u nichž mám pocit, že mi tudy musí zákonitě něco propadnout. Ať už dvoueurová mince, mobil, nebo noha. Ale ta trocha adrenalinu a nejistých kolínek k cestování prostě patří.

Po několika dalších metrech pak projdete přes dřevěný most s nápisem WildeWasserWeg, za kterým následuje jedno z nejkouzelnějších míst, co jsem během své návštěvy Rakouska spatřila. Hora v pozadí, vpředu tyrkysová řeka táhnoucí se přes různě velké šutry a blyštící se pod silným srpnovým sluncem. Tohle bylo přesně zhmotnění mé představy, jak léto v Rakousku vypadá! Už jen ta strakatá kráva chyběla! No podívejte sami! 👇

Podél řeky se pak budete procházet po dobu celé první etapy, která končí u překrásného vodopádu Grawa. Od řeky se budete pouze více či méně vzdalovat, nicméně neustále uslyšíte její divoké hučení. Jakmile přejdete na její levou stranu (ve vašem směru chůze), začnete potkávat i rozkošné tyrolské kravičky, bez nichž by prostě typickej rakouskej vejlet nebyl typickým rakouským vejletem! 🐮

A po zhruba čtyřech kilometrech dorazíte do cíle. Před vámi se odhalí majestátní vodopád, který by mohl hravě konkurovat těm na Islandu! A co jej dělá ještě dokonalejším, je parádní vyhlídková platforma s dřevěnými lehátky a lavičkami, kde se můžete pohodlně uvelebit a vodopád za chroustání svačiny spokojeně pozorovat.

U vodopádu Grawa pak najdete autobusovou zastávku, kde nasednete na autobus č. 590, který vás doveze k autu na parkovišti (tedy do zastávky Nürnberger Hütte). S kartou Stubai Sommer Card máte hromadnou dopravu ve Stubaitalu zdarma. Jízdní řády sleduji pohodlně přes Google Maps, autobus tu ve všední den odpoledne jezdil každých 30 minut.

Já se nakonec rozhodla trasu ještě o 2,5 km a cca 270 výškových metrů prodloužit. Prošla jsem pěší stezkou podél vodopádu, kde celé stoupání začíná. Tahle trasa je zábavná, ale náročná – zprvu stoupáte po chodníčcích s poměrně velkými mezerami mezi prkny, které se posléze změní ve velké kameny. Tady už s kočárkem a špatnou fyzičkou nepochodíte (ale potkala jsem tu i rodinku s dětmi a trojici fit seniorů). Tenhle úsek je super, pokud si chcete dát přece jen trochu do těla, a především pokud byste si rádi vodopád prohlédli i z jiných úhlů – na trase objevíte celkem dvě vyhlídky z boční strany vodopádu.

Tip: Mrkněte na mapku celé mé trasy, která zahrnuje první etapu stezky WildeWasserWeg a její prodloužení o 2,5 km i lehké stoupáníčko.

Poznejte kulturní život v údolí Stubai!

Jestli jsem si něco na Stubaiském údolí opravdu zamilovala, tak je to péče místních turistických center o své návštěvníky. Neustále se tu něco děje, neustále tu pro turisty pořádají nejrůznější akce a aktivity. Od zmíněné noční jízdy lanovkou přes organizované noční výšlapy po koncerty a představení. Během pouhých třech dní jsem tak mohla zažít večerní jízdu lanovkou se západem slunce v horách, vystoupení orchestru i koncert své oblíbené rockové kapely.

Aby ani vám žádná aktivita neunikla, sledujte kalendář akcí na oficiální webové stránce údolí Stubai!

Stubaital, den třetí

• Stubaiský ledovec s vyhlídkou Top of Tyrol i visutý most

Můj třetí a zároveň poslední den byl věnovaný vrcholu Tyrolska. A to doslova. Zamířila jsem totiž k dolní stanici lanovky vedoucí na Stubaier Gletscher, tedy Stubaiský ledovec, kde najdete vyhlídkovou plošinu Top of Tyrol.

Jedná se o ideální výlet, pokud už vám docházejí síly a chcete si užít boží výhledy i bez bolavých kolen a namožených lýtek. Až do výšky přes 3000 m vás totiž dovezou celkem dvě lanovky – první lanovkou se dostanete do její třetí stanice (v prostřední stanici zůstanete sedět na místě), kde následně přesednete na druhou, již o něco menší lanovku, která už vás doveze na vrchol.

Tip: Než přesednete na druhou lanovku, vylezte ze stanice ven. Objevit tu můžete obří dřevěné křeslo, kde nafotíte supr snímky, nebo dětskou skluzavku v podobě mamuta (tenhle mamut se občas stěhuje na jiná místa po Stubaiském údolí, není tedy zaručeno, že ho potkáte během své cesty na ledovec). Také tu najdete restauraci s terasou nebo veřejné toalety.

A jakmile pak urazíte i poslední úsek lanovkou, zbývá vám jen vyšplhat pár schodů vedoucích k vyhlídkové plošině. Budete-li mít štěstí na mlhu, chvíli počkejte. Občas zafouká a mlha se krásně protrhá, stejně jako tomu bylo i v mém případě. A za to překrásné panorama těch pár minut čekání opravdu stojí! (Navíc jste na dovolené, tak kam byste spěchali, no ne?)

Na plošině najdete lavičky, nápis „Top of Tyrol 3210 m“ (jo, takhle vysoko se nacházíte!) a dalekohled, do jehož hledáčku určitě nakoukněte. Na jeho „displeji“ se totiž objevují konkrétní názvy hor, které se mění s vaším pohybem dalekohledu. Díky tomu přesně víte, na jakou horu zrovna zíráte, a není třeba jen odhadovat z vygravírované mapy na zábradlí.

Praktické info: Parkoviště najdete přímo u dolní zastávky lanovky. Nemusíte se bát o místo na zaparkování, parkoviště je obří. Na obě lanovky uplatníte Stubai Super Card, všechny čtyři jízdy (dvě nahoru, dvě dolů) máte s kartou každý den zdarma.

Odpolední procházka k visutému mostu

A protože celý výlet na Stubaier Gletscher zabral jediné dopoledne, rozhodla jsem se cestou zpět do Neustiftu stavit ještě na výšlap k visutému mostu. Jakoby… já do tý mapy koukala. Mělo mi při pohledu na vrstevnice dojít, že k tomu mostu musím od parkoviště vystoupat. I tak jsem ale vzhledem k pocitové teplotě vzduchu kolem 35 °C a neustálé chůzi na přímém slunci proklínala každý metr, co ještě stále nevedl na horizont téhle stezky.

Parkování: Auto zaparkujete na parkovišti Bachertalweg. Parkoviště je menší, ale zaparkovala jsem i v pátek odpoledne naprosto bez problému. Následně se vydáte po stopách trasy Sunnseit’n Weg, kterou v aplikaci Mapy.cz uvidíte jako červenou. Na místě budete potkávat ukazatele s nápisem „Hängerbrücke“.

Jak jsem již naznačila, ze začátku trasy vás čeká nemilé stoupání (zhruba 155 výškových m na 870 m vzdálenosti). Stačí ale přežít tenhle nepříjemný začátek, po kterém už vede příjemná stezka po vrstevnici v úbočí. Po 2,5 km, které vám zaberou cca hodinu a půl, dojdete přímo na visutý most.

A jo, tohle je naprostá pecka. Ta kombinace dlouhého a sytě oranžového mostu s majestátními horami všude kolem má prostě kouzlo! Ideálně si chvíli počkejte, než budete na mostu sami – takhle pak vznikají ty nejlepší fotky! Vylézt pak můžete ještě na vyhlídku v čele mostu.

A kudy zpět? Já zamířila stejnou cestou zpět k autu, i tak mi celý výlet zabral zhruba tři hodiny (to jsou ty zastávky na focení kytiček a čekání na plíce). Pokud si chcete z visutého mostu udělat pořádnější výlet, pokračujte dále po stezce a dojděte až do městečka Fulpmes. Tam můžete sednout na autobus linky 590 a dovézt se s ním zpět do Neustiftu. Celková trasa (parkoviště Bachertalweg ➡️ visutý most ➡️ zastávka autobusu ve Fulpmes a následně ze zastávky v Neustiftu k autu) má zhruba 12 km.

Tip: Mrkněte na trasu od parkoviště do městečka Fulpmes.

Plánujete-li dovolenou v Rakousku, mohly by vás zajímat i tyto články 👇

• Kam v Rakousku do lázní: 14 nejkrásnějších termálů
• To nejlepší z Rakouska: Objevte 13 památek UNESCO
• Vídeň: 60 tipů na památky a zajímavá místa