
Kdy se můžete stavit
Platnost do 23. 5. 2012.
Můžete využít do 23. 5. 2012
Příplatky
- Provozovna nemá vlastní parkování. Parkovací možnosti v okolí si ověřte.
Benefity
Využijte body ze zaměstnaneckých programů. Na tuto nabídku můžete využít body těchto benefitních společností:
Využijete pro:
Volný čas (Benefity Premium)
Volný čas (Edenred Benefits)
Volný čas FKSP (Edenred Benefits)
Jak funguje převod benefitních bodů?
| Autor | Helmut Kajzar |
|---|---|
| Překlad | Ladislav Slíva |
| Režie | Janusz Klimsza |
| Scéna a kostýmy | Marta Roszkopfová |
| Hudba | Vladislav Georgiev |
| Dramaturgie | Tomáš Vůjtek |
| Asistent režie | Michal Čapka |
| Inspice | Vojtěch Orenič |
| Text sleduje | Kamila Holaňová |
Osoby a obsazení
| CHLÍV – Jan K. | Vladislav Georgiev |
|---|---|
| CHLÍV – Pavlína | Petra Kocmanová |
| CHLÍV – Piontkovský, Pavouk | Marek Cisovský |
| CHLÍV – Ryjkovský | Josef Kaluža |
| CHLÍV – Čaja | Pavel Cisovský j.h. |
| CHLÍV – Porval | Michal Moučka |
| CHLÍV – Graba | René Šmotek |
| CHLÍV – Mientová | Alena Sasínová-Polarczyk |
| CHLÍV – Berta | Zuzana Truplová |
| CHLÍV – Ažběta | Tereza Dočkalová |
| CHLÍV – Herec, Konfucius | Albert Čuba |
| CHLÍV – Češek, Žák | Jan Lefner j.h. |
PATERNOSTER – Otec |
|
| PATERNOSTER – Matka | Alena Sasínová-Polarczyk |
| PATERNOSTER – Jožin | Albert Čuba |
| PATERNOSTER – Teta Valča | Petra Kocmanová |
| PATERNOSTER – Druhá teta | Zuzana Truplová |
| PATERNOSTER – Hvězda, Helenka | Tereza Dočkalová |
| PATERNOSTER – Goik | Pavel Cisovský j.h. |
| PATERNOSTER – ředitel | Michal Moučka |
| PATERNOSTER – 1. strýc | Josef Kaluža |
| PATERNOSTER – 2. strýc | René Šmotek |
| PATERNOSTER – Strýc (Buněk) | Marek Cisovský |
| PATERNOSTER – Ďábel | Jan Lefner j.h. |
Slyšel jste někdy, že by krávy mluvily ?
Paternoster je hra plná reminiscencí z krajiny Kajzarova dětství – Těšínského Slezska. Poetickým způsobem oslavuje kraj, který byl součástí svébytné provincie v rakouském mocnářství a v němž se mísily kulturní prvky přicházející z jihu i z východu a který si přesto zachoval protestantskou víru a zůstal polský. A byť zde sugestivně ožívají obrazy autorova dětství, hra rozhodně není žánrovým obrázkem. Podobně jako Gombrowiczova Svatba je i Paternoster hrou, která se děje ve snu a řídí se jeho logikou. Je to sen o návratu hrdiny domů, o návratu marnotratného syna, který má být obětován, a o pádu Otce a svržení jeho autority. Nic se ve hře neděje doopravdy, vše, včetně závěrečné exekuce, je pouhým snem. Všechna ta „mezi“, jimiž bylo vymezeno Kajzarovo dětství a dospívání, se v Paternosteru divadelně zhmotňují. Tomu odpovídá i zvolená forma hry, neboť jen ve snu se můžeme pokusit uchopit neuchopitelné. Snad proto Kajzar svou hru charakterizuje jako hru o hledání a nenalezení identity.
Do krajiny svého dětství se Kajzar ještě jednou vrátil ve hře Chlív (Obora), kterou napsal v roce 1980. Realisticky pojatá groteska reflektuje absurdnost komunistických experimentů v zemědělství, které propagoval akademik Lysenko. Tento mág stalinské biologie „prokázal“, že se rostliny odborným šlechtěním mohou přizpůsobit prostředí, a proto i v našich klimatických podmínkách je možné pěstovat rýži. Bizarní Stalinův kult a víra v štědrovečerní zázrak, kdy krávy ve chlévě promlouvají lidským hlasem, charakterizují každodenní život na Těšínsku v budovatelském roce 1950.