Prostředí, pivo z tanku i obsluha. Zaujaly mě stěny vyzdobené historickými tácky a pivními nálepkami Plzeňského Prazdroje. Zvolili jsme vepřové koleno a bylo toho tolik, že se člověk nemohl ani zvednout od stolu…
Koleno nebylo pečené ale vařené a pak připálené,
kůže jak guma, že by křen byl jako křen to ani náhodou. Co mohlo být špatně tak bylo. Prostě nepovedlo se..... Zachránilo to pivo, ale to je trochu málo na plánované posezení.
Chyběl kmín a k dokonalosti by měly topinky být tlustší, aby zůstaly uvnitř měkké, křupavé jen na povrchu a osmahlé do červena, nejlépe na sádle. Tenké topinky na oleji vyjdou vždy tvrdé a mrtvolně žluté. Ale to bych po hospodách chtěl moc. Tolik lásky do toho nemohou dát, jinak by kuchař chodil domů vyšťávenej.
Tuto akci jsme využili již po několikaté, vždy jsme byli absolutně spokojeni (s tatarákem) – bohužel však při poslední návštěvě tomu bylo jinak:(
Obsluha nebyla v sobotu zrovna příjemná, maso (na tatarák) tentokrát napůl z rozmraženého masa a co bylo nejhorší bylo plné „šlejšek“ (kusů masa), takže nám to zkazilo uplně chuť – byli jsme velice smutní, protože při minulých návštěvách to bylo vždy skvělé