Domluva při rezervaci byla bez problémů. Paní nám ochotně zarezervovala i termín až po skončení platnosti voucheru, když jsme se na jiném termínu nedohodly.
Přístup personálu a informování. Na začátku slečna pronesla výzvu, ať jdou do haly všichni, kdo mají tábor-kroužek. Nic takového jsme neměli, měli jsme workshop u koní, tak jsme nějakou dobu čekali, až někdo řekne i nám, kam máme jít a co dělat. Když se nic nedělo a šla jsem se na to zeptat, bylo mi sděleno, že informace už proběhla a dcera má jít do haly. Na to jsem jen řekla, že slovo „workshop“ nepadlo, ale byli vyzváni jen ti, kdo mají „tábor-kroužek“. Dcera byla poté hodinu a půl kdesi uvnitř na teorii, ačkoliv bylo krásné počasí a těšila se především na koně. Když už došlo na jízdu, která trvala max. 30 minut, probíhalo to k našemu překvapení v hale, ačkoliv venku bylo pěkné slunečné počasí.
Rozhodně nedoporučuji !!! Měli jsme zakoupenou vyjížďku na koni pro začátečníky. Už samotná komunikace ohledně termínu pokulhávala. Nicméně samotný zážitek byl mnohem horší. Organizace byla strašná, nikdo se nám nevěnoval. Když jsem se dovolala paní majitelce bylo nám sděleno, že se nás ujme její asistentka. Ta se nám však také nevěnovala. Naši projížďku vedla 10-ti letá holka… Projížďka byla jako dárek pro moji mamku, která na koni nikdy neseděla. Nic nám nikdo nevysvětlil, dokonce ani vestu jsme nedostali !!! Trénink rovnováhy a základního sedu také neproběhl. Toto rozhodně nebylo dělané pro začátečníka. Celou cestu se nám nikdo nevěnoval. Jediný kdo s námi nějakým způsobem komunikovat byla 10-ti letá holčina, která vedla koně. Musím říct, že opravdu co se týká nějaké organizace a lidského přístupu katastrofa !! Jsem šíleně zklamaná z tohoto zážitku.
Moc mě to mrzí, ale tento zážitek si opravdu nezopakuji. Po příjezdu v domluveném termínu jsem zjistila, že s dcerami budeme jezdit v rámci programu příměstského tábora, na kterém bylo dalších asi 10 – 15 holek. To by mi až tak nevadilo, ale nikdo s námi téměř vůbec nekomunikoval, nálada byla na bodu mrazu, na vše jsem se musela doptávat a ještě jsem se cítila, že otravuji. Dcery, které jely na koni poprvé, byly svěřeny malým holčičkám z příměšťáku, které jim pomáhaly s výstrojí a pak koně vedly (bylo jim tak kolem 10 let). Od vedoucích jsme se nedočkaly ani úsměvu, ani vlídného slova. V podstatě jako bychom tam nebyly. Opravdu nikdy víc.