Lesní Pension Kobylnice

Penzion se nachází v klidné lokalitě s výhledem na Lipno. Co se týká parkování je zde na výběr, buď klasika pod širým nebem a nebo zde mají přístřešek. Na kola/lyže je zde kolárna/lyžárna ( jelikož jsme přijeli na motorce tak nám bylo nabídnuto uschování motorky zde v kolárně). Personál je ochotný, vstřícný🙂. Ze snídaní si určitě vybere každý ( vajíčka, šunka, máslo, med, párky, vločky…). Wellness si rezervujte sami, rezervování jsme v sobotu hned po ránu a termíny jsme dostali. Pokoj co jsme měli, byl obrovský s úžasným výhledem na přehradu. Pro děti tu mají také plno herních prvků: klouzačku, prolízačku, pískoviště, mělké brouzdaliště… Co se týká výletů taky si tu každý přijde na své, stačí zapátrat v mapách 😉

Co se nám ale vůbec nelíbilo?🤔 Že nám pobyt tak rychle utekl

Ochotný personál, výborné snídaně večeře slabší. Lokalita je krásná pokoje jsou prostorné a čisté. Nádherný výhled.

Nelíbilo se nám že koupelna není oddělená od pokoje. Sprchový kout se nachází hned při vstupu do pokoje (není oddělen dveřmi) veškerá vlhkost jde do pokoje

Čisté a uklizené pokoje, příjemné i když starší vybavení celého penzionu – pro představu je to takové to typické ROH středisko, kam se dříve jezdilo. Je sice staršího data, ale opravdu uklizené a čisté. Krásná prostorná zahrada s množstvím prolézaček pro děti, bazén je ale spíše brouzdaliště – tipuji hloubku na max 50cm. Za penzionem les, krásný výhled na lipenskou přehradu. V pokojích se oproti jiným recenzím topilo, pokoj byl při našem příjezdu vyhřátý, až jsme museli topení vypínat. :-) Vířivka v rámci voucheru pro nás byla připravena, stačilo říct, kdy ji chceme. Byla velká a čistá.

Co bylo ale špatné, ba spíše tragické, byly večeře. Jak jsem se již dočetla z předchozích recenzí, při příjezdu je na „výběr“ opravdu jen jedno jídlo, a to bylo u nás kuřecí stehno s rýží. Nebylo špatné, o to nic, ale čekala jsem něco víc, než menší stehno, minimum šťávy a suchou rýži. Na další den jsme měly na výběr ze dvou jídel, a to guláše a buchtiček. Vybrali jsme guláš. To, co nám ale donesli na stůl, to se nedá gulášem nazývat. To se nedalo nazývat ani poživatelným jídlem. Na fotce to asi nebude tolik vidět, ale dvoucentimetrové mastné olejové okraje a v tom oleji „cosi“, co z rychlíku připomínalo sražený guláš. Ale jen barvou. Navíc bylo jídlo studené. Z 6 lidí, kteří byli s námi na penzionu guláš vrátilo 5. Šestá slečna měla buchtičky… Vysvětlení pana číšníka, že to dělá 20 let a jídlo je z konvektomatu neberu jako omluvu. Abychom nešly spát hladové, musely jsme v půl 8 večer vyrazit do města na jídlo. Naštěstí v hotelu Maxant si člověk vždy spraví chuť. Možná by nebylo od věci, kdyby si majitelé penzionu přečetli veškerá hodnocení na jejich „kuchyni“ a něco s tím udělali.
Co taktéž nebylo standardní je to, že personál byl na penzionu přítomen pouze hodinu na snídaních a hodinu na večeřích. Pokud člověk potřebuje něco přes den, nebo by se něco pokazilo, není kdo by Vám pomohl. Za mě, která se pohybuje v hotelnictví a gastru taktéž kolem 20 let, je tohle téměř amatérismus. A přitom to místo má obrovský potenciál. Nemohu soudit, jak probíhá péče o klienty v plné sezoně, ale v mimosezoně to není nic moc.