Otužování: Jak se správně začít otužovat? A co je to Wim Hofova metoda?

Otužování: Jak se správně začít otužovat? A co je to Wim Hofova metoda?

Barbora Kejvalová, Michaela Križanová 18. 2. 2021

Otužování si Češi zamilovali! Ale jen málokdo ví, jaké blahodárné účinky ponoření do ledové vody skutečně přináší. Proto vám v dnešním článku přiblížíme otužování očima naší kolegyně Míši. Posvítíme vám na to, jak s otužováním začít, na co si dát pozor, ale i čemu se vyvarovat. A pro ty, co to myslí vážně, představíme i Wim Hofovou metodou.

Ponořit se do ledové vody, to je euforie, čirá radost, totální zklidnění. V ten moment skutečně vypnete všechny ostatní myšlenky. A když pak z vody vylezete, máte tendenci se usmívat, nebo se dokonce bláznivě smát.

Otužování však nemá vliv jen na pozitivní mysl, ale zlepšuje i fyzické zdraví – podporuje imunitu, zrychluje metabolismus a snižuje krevní tlak. Otužilci bývají často méně nemocní. Navíc u sebe mnohdy pozorují zlepšení svých alergií i zmírnění bolestí zad. Jak se zdá, s pomocí otužování můžeme znovu ovládnout své tělo.

Jak tedy na to?

Otužování na vlastní kůži

Naše slovenská kolegyně Míša Križanová má s otužováním zkušenosti už od dětství, nyní se ale o kontakt s chladem začala zajímat intenzivněji a aplikuje i Wim Hofovu metodu spojenou s dechovými cvičeními a meditací. Přečtěte si, jaká byla její cesta a co vše o otužování zjistila. Začátečníkům Míša mimo jiné radí, aby se vyhnuli základní chybě:

Při otužování je do vody potřeba vstoupit až tehdy, když jste na to doopravdy připraveni – fyzicky i duševně. Když tam skočíte se strachem z prochladnutí, s největší pravděpodobností prochladnete.

Jak jsem začala s otužováním a co mi přináší

Jsem dítě lesů, luk a hájů. Ale i jezer, potoků a pořádně studených rybníků. Od dětství jsem s rodiči podnikala nejrůznější dobrodružství od splavování řek až po koupání v zapomenutých jezerech obklopených horami. A moje láska k vodě přetrvala dodnes. Voda je lék. Pomáhá mi, když cítím smutek či úzkost nebo když si potřebuji pročistit hlavu. Když se ponořím do toho úžasného tichého vakua pod vodní hladinou, čas se na chvíli zastaví.

Koupání ve studené vodě je tedy přirozenou součástí mého života. V poslední době jsem se ale začala ještě intenzivněji zajímat o léčivé účinky chladu a začala mě fascinovat Wim Hofova metoda.

Wim Hof, zakladatel této metody, je vskutku pozoruhodný člověk. Právě on je totiž důkazem, že v sobě všichni máme úžasný, ale ve většině případů nevyužitý potenciál, kterým dokážeme nastartovat ozdravné procesy v těle. Co je k tomu potřeba? Chlad. A správné nastavení mysli. Ve spojení s dechovými cvičeními je to úžasná forma meditace, která dokáže opravdové divy. Od navození psychické pohody až po léčbu deprese a srdečních onemocnění či potlačení zánětů.

Dobré vědět: Při vstupu do řeky, jezera nebo rybníka je fajn schovat si hlavu do tepla.

Při otužování vykročte ze své komfortní zóny

Otužování, to není jen kontakt s chladem. Je to změna myšlení, vykročení ze své komfortní zóny, životní styl. Způsob života, který v současnosti vede většina lidí, není ve skutečnosti vůbec přirozený. Jsme rozmazlení dobou, odklonili jsme se od harmonického soužití s přírodou a chlad považujeme za jakéhosi nepřítele.

Když je zima, nabalíme se. Dennodenně se sprchujeme v teplé vodě. Tak nás to naučili, tak jsme si na to zvykli. Je to pohodlné a příjemné. Zvykl si na to i náš cévní systém. A to je problém. Při náhlé změně venkovních podmínek totiž nedokáže zareagovat tak, aby tělo neutrpělo šok. Otužováním se to dá změnit.

Když si zvyknete na kontakt s chladem, můžete vyzkoušet sněhovou jógu, tedy jógu na sněhu. Venku dokážete cvičit i v zimě bez trička, bez bot, jen v kraťasech. Po patnácti minutách přestanete vnímat chlad, což je známkou toho, že se váš cévní systém přizpůsobil. Je to vrozené, odjakživa, ale vyhledáváním pohodlí jsme se přirozenému a optimálnímu stavu našeho cévního systému odcizili. To je velká škoda, protože právě tento systém dopravuje krev do buněk a spolu s ní i potřebné živiny, kyslík a vitamíny. Pokud cévní systém trénujete, srdeční frekvence se vám sníží. Je to nejdokonalejší lék na stres a začíná právě chladem. (Wim Hof)

Nejlepším způsobem, jak vrátit cévní systém do optimální stavu, je pravidelné vystavování se chladu. Ideální je začít před dovršením 40. roku života, ale ani pokud jste starší, nezoufejte. Krásy otužování je možné objevovat i později. Důležité je však znát svůj zdravotní stav a konzultovat ho s lékařem.

Bude se hodit: Až vylezete ze studené vody, teploučký ručník jako když najdete.

Jak začít s otužováním?

Pokud svému tělu nechcete způsobit šok, začněte s otužováním doma. Postupně, pomalu. Po klasické teplé sprše si dopřejte alespoň 15 vteřin studené. Čas můžete pozvolna (např. po týdnu) zvyšovat na 30 vteřin, případně minutu, dvě. Nechte se vést svými pocity.

Při prvním kontaktu s chladem možná zalapáte po dechu, pocítíte jemné chvění. Tato reakce je při prvním otužování zcela normální. Pokud si z toho ale uděláte rituál (ideální je vystavit se chladu alespoň 5× týdně), začnete vědomě potlačovat šok ze studené vody, zastavíte chvění, lapání po dechu zmizí a voda vám najednou nebude připadat tak chladná. Převezměte kontrolu nad svým tělem. Každý člověk je ale jedinečný – klidně si tento proces rozložte do delšího časového období. Do ničeho se netlačte, pokud je vám to nepříjemné a necítíte se dobře, zvolněte.

Jak začít a jak si nastavit svoji optimální dávku, je podle mě umění života. Naučit se vnímat sebe, svoje tělo a rozumět jemným signálům, které přicházejí. Vědět kdy, jak intenzivně a jak často. Všeobecné poučky známe, ale každý se musí naučit vnímat vlastní tělo. Okolnosti se mění a je potřeba se tomu pružně a vnímavě přizpůsobit. (Martin Thám, certifikovaný instruktor Wim Hofovy metody pro blog Dušana Plichty)

Doporučení pro začátečníky: Jak se správně začít otužovat

  • Otužování praktikujte ideálně ráno. Začněte dechovým cvičením, pokračujte sprchou a na závěr proveďte jednoduché zahřívací cviky. Až poté se oblečte a nasnídejte. Pokud jste zvyklí snídat hned po probuzení, neměňte to. Ale do sprchy jděte až poté, co vám vytráví.
  • Důležitá je pravidelnost, dostatek času a psychická pohoda. Pokud nestíháte (každý z nás má občas i taková rána), raději sprchu vynechte a dopřejte si ji až další den.
  • S otužováním můžete začít sami nebo pod vedením certifikovaných odborníků, kteří vás provedou celým procesem včetně dechových cvičení a meditace. Díky individuálnímu přístupu a speciálním technikám, které se na kurzu naučíte, zvládnete celý proces mnohem rychleji. Budete vědět, jakým způsobem si v těle vytvořit potřebné teplo (s koupáním v ledové vodě je možné začít v jakémkoliv ročním období), a lépe pochopíte specifika Wim Hofovy metody. Navíc budete pod neustálým dohledem.

Co se děje v těle při otužování?

Střídáním teplé a studené vody dochází k roztahování a následnému stahování cév, čímž se zvyšuje jejich elasticita. Teplá voda otevře cévy, rozproudí krev. Studená probere svaly ve vašem cévním systému a ten se při kontaktu s chladem uzavře, čímž dochází k ochraně důležitých orgánů v těle. To je důležité zejména při delším pobytu ve studené vodě, na který tělo tímto způsobem připravujete. Pravidelným otužováním měníte reakci těla na stres – z automatické na vědomou. A to je brána k hlubokému klidu.

Zchladit a zahřát: Vezměte si s sebou k vodě teplý čaj v termosce, přijde vám k chuti!

Co byste měli vědět o otužování?

Chyby při otužování

  • Hlavně to nepřehnat. Pokud s otužováním začínáte, není nutné hned uprostřed největších mrazů skočit do zamrzlého lomu. Začněte postupně, klidně doma ve sprše anebo jen omýváním studenou žínkou. A až později se vydejte ven k vodě. Vstupujte do ní pomalu a především až ve chvíli, kdy na to budete skutečně připraveni (fyzicky i psychicky).
  • Stejně jako tempo nepřežeňte ani dobu strávenou ve studené vodě. U sprchování bohatě stačí 1 až 2 minuty (ze začátku klidně 15 vteřin), v přírodě velmi záleží na teplotě vody, vzduchu a vaší úrovni.
  • Důležitá je pravidelnost a soustavnost. Pokud s otužováním na nějakou dobu přestanete, např. ze zdravotních důvodů, je po přestávce potřeba začít znovu téměř od nuly, aby si tělo zase zvyklo.
  • Aby šlo vše hladce, je dobré se před plaváním ve studené vodě prohřát běháním nebo krátkou rozcvičkou, také po plavání vás nejlépe zahřeje pohyb.
  • Určitě se vyhněte pití alkoholu, a to jak před, tak po otužování. A rozhodně si hned po plavání v ledové vodě nedávejte horkou sprchu (hrozí selhání oběhového systému).
  • U nemocných a starších lidí je před otužováním vždy nutná konzultace s lékařem.

Otužování a děti

  • Otužovat se může každý zdravý člověk, tedy i děti, a to už od předškolního věku. Ovšem měly by se otužovat mírněji než dospělí a opět při dodržení zásady postupnosti a pravidelnosti.

Otužování v těhotenství

  • Mohou se otužovat těhotné ženy? V tomhle případě se vyplácí konzultace se svým lékařem. Platí, že otužování v těhotenství je vhodnější, pokud se žena otužování už před těhotenstvím dlouhodobě věnovala.

Otužování a hubnutí

  • Otužování má vliv na zrychlení metabolismu a na aktivaci tzv. hnědého tuku, který zvyšuje tělesnou teplotu a spaluje kalorie. Může tak mít vliv na hubnutí. Samozřejmě ale nemůžete počítat s tím, že z ledové vody vylezete o 10 kg lehčí.

Co to je Wim Hofova metoda?

Wim Hof je držitelem několika světových rekordů. Jeho adaptace na chlad se stala předmětem mnoha vědeckých a lékařských výzkumů, které potvrdily, že lidský organismus dokáže bez újmy fungovat i v extrémních podmínkách a že automatické reakce na stres je možné měnit na vědomé, naučené. Je autorem jedinečné metody, která dnes zlepšuje zdravotní stav mnoha lidí po celém světě.

Kontakt s chladem je jen jeden z pilířů jeho proslulé Wim Hofovy metody. Pro úspěšné navození meditativního stavu v ledové vodě, nastartování ozdravných procesů v těle, aktivizaci fyzického a duševního potenciálu či zvládání extrémních podmínek bez újmy na zdraví (otužovat se totiž dá i venku na vzduchu nebo ve sněhu) je důležitý hlavně trénink mysli a speciální dechová cvičení.

Jejich praktikování vede ke změně biochemie v těle, nabijí člověka energií a zvyšuje koncentraci na maximum. To s sebou přináší radost ze života, větší odolnost vůči stresu, lepší spánek a pevnější zdraví.

Další zdravotní účinky Wim Hofovy metody:

  • Zlepšení imunity
  • Větší odolnost vůči alergenům, bakteriím a choroboplodným zárodkům
  • Zrychlení metabolismu
  • Snížení krevního tlaku
  • Potlačení zánětlivých procesů v těle
  • Zmírnění průběhu autoimunitních onemocnění
  • Schopnost ovládat svůj autonomní nervový systém
  • Větší odolnost vůči chladu
  • Celkové zlepšení duševního i fyzického zdraví

Euforie, která je slovy těžko popsatelná

I já jsem svou vědomou cestu za léčivými účinky chladu začínala otužováním ve sprše. Dnes si je užívám v každém ročním období, v jezerech a horských potocích. Pobyt ve studené vodě, to je euforie. Absolutní změna mysli, magické spojení se svým hlubším já, návykový pocit blaženosti. Do vody je ale potřeba vstoupit až tehdy, když jste na to doopravdy připraveni – fyzicky i duševně. Když tam skočíte se strachem z prochladnutí, s největší pravděpodobností prochladnete.

Toto téma je nesmírně komplexní, a proto ho nechci ani nebudu zjednodušovat. Sama jsem na cestě poznávání všech krás, které s sebou kontakt s chladem přináší. Pokud vás zajímá, jak svou imunitu posílit a kam až je možné limity svého těla posouvat, doporučuju k přečtení knihu The Wim Hof Method. Obsahuje konkrétní postupy, návody na dechová cvičení i studie, které dokazují účinnost metody. Ideálně propojte teorii s praxí a absolvujte kurz s certifikovaným odborníkem, který se výuce této metody věnuje.

A jak takový kurz vlastně probíhá? Čeká vás nádherné prostředí, skupinové meditace a energie, ze které budete mít příjemné mrazení po celém těle. Dost bylo slov, přesvědčte se sami.

Tip: Začít můžete také s návštěvami kryokomory.

Jak se vám článek líbil?

Barbora Kejvalová

Když jsem pochopila, kolik možností život a svět nabízí, rozhodla jsem se, že si je zkusím všechny urvat. Miluju cestování, poznávání a ochutnávání cizích zemí i českou krajinu, dobře se cítím v pohorkách a pod stanem, ale i v lodičkách v divadle. Jsem ráda mezi lidmi i sama s knihou a kromě světového míru si přeju, aby den měl 48 hodin. 

Michaela Križanová

Som kreatívna duša s hlavou v oblakoch. Zaľúbená do umenia. Slobody. A prírody. Čarovných tajchov, krásnych scenérií, majestátnych hôr a ticha, prerušovaného občasným hvizdom vetra. 

Zaujal vás článek? Tohle se vám bude líbit!

Nahoru