Co si sbalit na hory v létě i na zimu: seznam věcí, s nimiž dosáhnete vrcholu
Pavel Fukar 
Průvodkyně radí, co vidět na Vyšehradě: dělová koule, kasematy i labyrint
Iva Petřinová
9. 6. 2020
Udělejte si výpravu na bájný pražský Vyšehrad, na místo, kde to všechno (údajně) začalo. Provedu vás po nejzajímavějších místech a prozradím vám historické perličky, abyste mohli sebe i své děti zásobovat dobrodružnými příběhy z našich dějin.
Začínáme aneb Najděte dělovou kouli
Nejlepším způsobem, jak se do vyšehradského areálu dostat, je cesta metrem. Pokud pojedete z centra (ze směru od Letňan), můžete se i s kočárkem nebo malým chodcem vydat rovnou na cestu okolo budovy Kongresového centra k hradbám. Pokud jedete ze směru Háje, máte trochu smůlu, protože z této strany není stanice metra Vyšehrad bezbariérová. Než překonávat množství schodů, doporučuji přejet o jednu stanici, přestoupit na metro v opačném směru a dojet na Vyšehrad jako v první variantě. Pak už vás čeká příjemná vycházka zelenou oázou, ještě příliš nezasaženou masivní turistikou, obehnanou hradbami, plnou prastarých památek a výhledů na pražská panoramata, která budete mít jako na dlani.
Obzvlášť kluky by mohlo zajímat opevnění Vyšehradu, a tak jim hned u první vstupní Táborské brány můžete ukázat cimbuří, kde se vojáci schovávali se svými zbraněmi, aby chránili pevnost z té nejpřístupnější strany, tedy od Pankrácké pláně. Že se pevnost v minulosti několikrát podařilo dobýt, dokazuje ta vůbec nejstarší zdejší památka – rotunda sv. Martina, v jejíchž zdech je dodnes patrná zazděná dělová koule. Najdete ji? A víte, kdo to byl vůbec svatý Martin? Pokud jsou vaše děti schopné pojmout víc informací než to, že každoročně očekáváme jeho příjezd na bílém koni, přečtěte si o něm legendu umístěnou přímo před rotundou.
Slevomatí tip: Kdybyste cestou z procházky dostali hlad, stavte se v Nuslích pro burrito nebo poke bowl.
Ukázat další podniky, kde si můžete vyzvednout jídlo s sebou
Hurá na hřiště za Bivojem a Libuší
Po krátké exkurzi do historie děti určitě potěší návštěva hřiště hned naproti rotundě v ulici Soběslavova. Právě zde ožívají postavy ze Starých pověstí českých, jako jsou Krok a jeho dcery, bájný silák Bivoj i s kancem na zádech, kníže Přemysl nebo Ctirad a Šárka. A to vše ve stylovém hradišti plném herních prvků pro malé i větší děti. Toto hřiště je naším soukromým favoritem mezi pražskými hřišti.
Je možné, že děti pobyt na čerstvém vzduchu unaví a budou vyžadovat doplnění energie. Právě proto myslete na svačinu už doma, možnosti občerstvení jsou na Vyšehradě omezené. Pak už stačí vybalit deku (není nutná) a vybrat nějaké krásné místo, o která tu opravdu není nouze. Záleží jen na vás, jestli chcete relaxovat ve stínu vzrostlých stromů, které leccos pamatují, nebo se kochat výhledy na řeku či Pražský hrad v těsné blízkosti hradeb.
Po stopách bájného hradu
Protože děti vás asi nenechají lenošit dlouho, nezbyde vám než dříve či později pokračovat v cestě. Soběslavova ulice vás dovede k tzv. akropoli, tedy místu, kde měl stát ten bájný hrad Vyšehrad. Ovšem dnes, kde nic tu nic, po hradu ani památky. Záleží na zvědavosti vašich dětí a vaší fantazii, jak s tím naložíte. Pomoci vám můžou buď zastrčené vzpomínky na povinnou četbu Aloise Jiráska, nebo vás můžou navést i sochy přímo v sadu.
Ovšem pozor! Číhá tu zrada. Postavy vypadají mohutně, popisky však chybějí. A znáte děti, budou se ptát, kdo že to na nich je. A tak doporučuji, abyste se připravili předem – ze směru vašeho příchodu jsou to dvojice Ctirad a Šárka úplně vlevo, blíže k cestě Záboj a Slavoj, vpředu vlevo Lumír a Píseň a nejblíže u kostela Přemysl a Libuše. Povídání o nich si můžete nechat třeba domů na večerní čtení, ale když dětskou verzi Starých pověstí českých vezmete s sebou, určitě neprohloupíte.
Slevomatí tip: Chtěli byste víc tipů na rodinné procházky po Praze? Iva Petřinová, autorka tohoto článku a pražská průvodkyně, vydala knihu „Hravý průvodce Prahou: Vycházky, na které se děti budou těšit“. Najdete v ní spoustu krásných vycházek a zajímavých příběhů z dávné minulosti.
Za Šemíkem a proradným čertem
Půjdete-li stále rovně až na samotný okraj skály, dojdete k tzv. Libušině lázni (prý odtud Libuše shazovala své milence… ale dětem to radši neříkejte, měla přece jen svého Přemysla, ne?) a pak kolem zbytečků knížecího hradu (to je těch pár balvanů před místní galerií) taky k místu, odkud měl Šemík s Horymírem v sedle přeskočit hradby a pádit kamsi k Neumětelům (kdybyste si nevzpomněli na žádnou jinou pověst, tak o tuhle děti určitě neochuďte).
Co děti určitě neponechají bez komentáře, je trojice kamenných sloupků za kostelem. A tady je můžete ohromit historkou o tom, jak že se tu asi vzaly.
Pověst o knězi a čertoviTo jednou ve zdejším kostele kázal kněz, co měl tak trochu potíže s hraním karet. Prohrál v nich už dost peněz a nadělal spoustu dluhů. A tak se vsadil se samotným čertem, kterému upsal duši, že sem pekelník nestihne donést sloup z kostela sv. Petra a Pavla ze samotného Říma dřív, než on doslouží mši. Jenže pekelník byl zároveň podvodník, neobtěžoval se až do Říma a sloupek sebral v bližším kostele. Za to ho sv. Petr shodil do moře, čert nabral zpoždění a do vyšehradského chrámu dorazil pozdě, mše už skončila. A tak vzteky mrštil sloupem do střechy kostela, ten se rozpadl na tři kusy a ty pak dlouho ležely přímo v posvátném prostoru, než se podařilo přepravit je ven. |
Této verzi pověsti nahrává i fakt, že za opravdu teplého a slunečného počasí vydávají kameny slabý zápach síry! Odvážné děti určitě polezou zkoumat prostor pod nimi a zjistí, že na kamenech jsou vyryté nesrozumitelné značky. Protože se zatím nikomu nepodařilo rozluštit, co že to symbolizují, věřme tomu, že jde o podpis samotného čerta.
Pokud děti pověst zaujala a nebo vám naopak oponují, že jde jen o pohádku, vezměte je přímo do kostela sv. Petra a Pavla. Budete sice muset zaplatit vstupné, ale po levé straně oltáře si můžete prohlédnout kresbu výše popsaného příběhu, která mu tak dodá na důvěryhodnosti.
Tip: Přímo naproti kostelu se nacházejí toalety, které se v tuto chvíli už budou nejspíš hodit.
Labyrint, Slavín nebo tajemné kasematy
Další pokračování cesty je na vás, máte-li malé děti nebo jste-li už unaveni, vydejte se vpravo podél hradeb, dojdete k tzv. Letní scéně a menšímu labyrintu, kde vaše děti (obzvlášť je-li jich víc a můžou mezi sebou závodit) určitě na únavu zapomenou a na chvíli se zase zabaví.
Podél hradeb dojdete až na letní scénu, kde se hrají divadelní představení.
Máte-li však starší děti, které už umějí číst, doporučuji udělat třeba jen krátkou procházku vyšehradským hřbitovem. Je na vás, zda budete jen tiše procházet a prohlížet si náhrobky, které jsou často i uměleckými díly, nebo zapojíte děti formou otázek (kolika let se dožila B. Němcová, názvy kterých oper jsou popsány na náhrobku B. Smetany, co se nachází na hrobě K. Čapka a jeho manželky apod.). Od Slavína – tedy místa posledního odpočinku prvních zde pohřbených osobností – je dobré jít pořád dále až na konec uličky, pak projdete kolem hrobu spisovatele Čapka, herce Vlasty Buriana nebo zpěváka W. Matušky. Za jeho hrobem už se nachází vrátka, kterými se dostanete zase na hlavní cestu.
Ta vás dovede k Cihelné bráně, kde se nachází jedna ze zdejších zajímavosti – kasematy – tedy prostor v hradbách, který umožňoval vojákům nenápadný přesun vojenského materiálu i zásob. Pokud se vaše děti nebojí tmy a stísněných prostor, určitě využijte příležitosti a navštivte je. Půjdete s průvodcem přímo jednou z chodeb ústící do Gorlice – prostoru, kde jsou uchovávány některé z originálních soch z Karlova mostu. Věřte, že je to zážitek nejen pro děti!
A protože v nejlepším je třeba přestat, bude nejspíš návštěva kasemat tím posledním dojmem tohoto výletu. Od Cihelné brány se můžete vrátit hlavní cestou kolem rotundy zase zpět k metru nebo projít branou ven z areálu a sejít dolů směrem na Albertov. Pak už je jen na vás, jestli vyrazíte rovnou domů, nebo za dalšími zážitky. A pokud budete mít hlad, vyzvedněte si cestou domů jídlo s sebou.
Ukázat restaurace, kde vám zabalí jídlo s sebou
Co ještě vidět v Praze?
Jak se vám článek líbil?
Zaujal vás článek? Tohle se vám bude líbit!
