S rezervací byl zpočátku problém – změna telefonního čísla (na voucheru bylo původně jiné, které se hlásilo jako „neplatné“). Netušila jsem, že jdu do salonu, kde česky mluví jen jedna slečna/paní ze 4 přítomných osob. Podle předchozích hodnocení je personál milý, což těžko posoudit, když tam hodinu a půl vládlo mlčení (aspoň mezi mnou plus ještě další zákaznicí a manikérkami ) – pro mě ne právě příjemná atmosféra. Vázla domluva, buď vypomohla ta, která mluvila česky, anebo si člověk raději případný dotaz či připomínku rozmyslel. Křesla pro pedikúru stojí na takovém poměrně vysokém stupínku, z něhož sestoupit – mezi všemi vaničkami, lampami a dalšími pomůckami – je pro seniora dost klopotné! Mé „kolegyni“ (mladého věku!) ta její manikérka podala ruku a pomáhala jí, „moje“ slečna to nechala na mně… No nic, zvládla jsem to. Manikérka mi po mém „seskoku“ řekla, že se můžu obout, že jsou nehty suché (ta druhá zákaznice absolvovala následnou manikúru v přidělených žabkách) – jenže když jsem se doma zula, barva z jednoho palce byla na špičce setřená…
