Tematické knihy: historie a politika v Rusku, USA, Rakousku-Uhersku i ČR

„Politici vždycky mluvili jako kniha, akorát někteří potřebovali do vazby.“ Miloslav Šimek

Je jedinou zajímavostí na životě rakousko-uherského arcivévody Františka Ferdinanda a hraběnky Žofie to, že byli zavražděni a jejich smrt rozpoutala I. světovou válku? Opravdu ve stávající České republice platí, že pravda (a láska) vítězí? Na všechny tyto otázky najdete v níže zmíněných knihách odpověď. Knížky dohromady tvoří vždy jeden tematický balíček, který se zabývá českou politikou nebo třeba ruskou historií. Jaké téma by vás zajímalo nejvíc?

• 2 knihy na téma „Česká historie a Rakousko-Uhersko“

  Vražda arcivévody Greg King a Sue Woolmansová napsali výjimečný životopis rakouského arcivévody a jeho české ženy, který je cennou historickou učebnicí, ale také příběhem, jež nám dovolí zamyslet se nad nimi jako skutečnými lidmi. Je jedinou zajímavostí na životě Františka Ferdinanda a hraběnky Žofie to, že byli zavražděni? Kdo byli ve skutečnosti? Potkali se, zamilovali, vzali navzdory všem překážkám, a vedli spolu se svými dětmi šťastný rodinný život. Dokud v létě roku 1914 nepřipravil srbským nacionalista Gavrilo Princip tento milostný příběh navždy o šťastný konec. Návštěva zámku Konopiště byla silným zdrojem inspirace pro Sue Woolmansovou, spoluautorku knihy „Vražda arcivévody.“ Konopiště nám připomíná životní příběh rakousko-uherského arcivévody Františka Ferdinanda a české hraběnky Žofie Chotkové, kterou si vzal za manželku. Byl to svazek ze skutečné lásky, který však prošel mnoha zkouškami – František Ferdinand, dědic císařského trůnu, se měl oženit s urozenou princeznou, nikoli s pouhou dvorní dámou. O právo vzít si svou vyvolenou svedl urputný boj s císařem a celou vídeňskou společností a dokonce i pak se jejich svatba musela konat na zámku Zákupy, daleko ode dvora. Zní to spíše jako romantická pohádka, ale příběh je pravdivý, bohužel s výjimkou šťastného konce. Oba manžele roku 1914 v Sarajevu zavraždil srbský nacionalista Gavrilo Princip. Jejich smrt rozpoutala první světovou válku a střední Evropě přinesla téměř stoleté utrpení. Sám Princip zemřel v českém žaláři o několik let později. Sue Woolmansová při pátrání po příběhu Františka Ferdinanda a Žofie mnohokrát navštívila Českou republiku a je potěšena, že „Vražda arcivévody“ nyní vychází v českém jazyce. Je královskou historičkou a spisovatelkou, jejíž práce se objevily v mnoha publikacích. Její předchozí kniha „Dvacet pět kapitol mého života“ – nabízí memoáry ruské velkokněžny. Sue Woolmansová žije v Londýně.“ Soumrak impéria K čemu skutečně došlo ráno 30. ledna 1889 v zasněženém loveckém zámečku? Rudolf a Mary uvízli v osidlech nebezpečně rozehrané, smrtící partie a mnoho z jejich spoluhráčů – včetně baronky Heleny Vetserové a Marie Larischové – přispělo k tragickému vyústění závažnou, ba i děsivou měrou. Ačkoliv nikdo nemůže s jistotou říci, co se tehdy přesně odehrálo v Rudolfově ložnici, věříme, že rekonstrukce událostí je správná, v souladu s fakty, podpořena psychologickou analýzou a posílena dalšími, dříve přehlédnutými forenzními důkazy. Závěry, které takto vycházejí najevo, jsou občas překvapivé, možná dokonce šokující. Za cukrátkovým závojem romantismu se skrývá příběh ještě dramatičtější než samotná legenda, která zůstává jeho věrnou průvodkyní již více než sto let. Mayerling je příběhem jednoho milostného poměru a dvou poraněných bytostí, které se na zářivém jevišti imperiální Vídně rozhodly spáchat strašlivou folie à deux. Greg King je také spoluautorem (společně se Sue Woolmansovou) knihy Vražda Arcivévody, jež vyšla v nakladatelství Bourdon na jaře roku 2017.

• 4 knihy na téma „Česká politika“

  Obrana před Babišem Rozhovor s Pavlem Šafrem popisuje změnu, jež se v České republice odehrála poté, co domácí oligarchové převzali mediální domy, které vydávají nejsilnější noviny v zemi. Možná přijde i diktátor Proč už zase ztrácíme svobodu a nikomu to nevadí. Internet nám měl přinést víc svobody, a zatím jí skoro nepozorovaně, krok za krokem ubývá. Návrat diktatury a „ruských pořádků“, v nichž všechno je možné a nic není jisté, už není utopie, ale reálná hrozba. V politice se prosazují lháři a demagogové. Všechno dobré, co se v Česku za poslední čtvrtstoletí povedlo, se může zítra rozpadnout. Tomáš Klvaňa přichází se čtivým, vysvětlením událostí, napsaným nezaměnitelným, všeobecně srozumitelným stylem. Ústřední myšlenkou zůstává – proč je slušná a tolerantní společnost v ohrožení, proč pomalu ale jistě ubývá svobody. Na tříkolce mezi tanky Komentátor a analytik Jan Macháček, držitel několika novinářských ocenění, je znám především jako redaktor Respektu, kde již v 90. letech odkrýval řadu velkých privatizačních kauz, nebo jako hudebník (kytarista ve skupinách The Plastic People of the Universe, Garage). V knize komentářů z období 2009 do současnosti svým osobitým stylem analyzuje či glosuje aktuální ekonomicko-politická témata, např. dění v Evropské unii, Brexit, volby v USA, migrační krizi, hrozby z Ruska – a samozřejmě i českou politickou a ekonomickou krajinu. V rozhovoru s autorem poznáváme mj. prostředí pražského undergroundu, Macháčkovu investigativní práci, zákulisí české cesty ke kapitalismu („Jak Česko skočilo flopem“). Husité u Postoloprt Příběh osudové lásky, kterou zabila síla národních pohádek. Strhující vyprávění o jedné z nejtemnějších stránek novodobé české historie, o které oficiální historiografie dosud mlčí. Román sleduje vzájemně propletené osudy dvou mužů a jedné ženy, odehrávající se v první polovině 20. století. Jejich vztahy významně ovlivňuje úsilí českého národa o naplnění snu o samostatné existenci, které ovšem autor nahlíží z netradičního úhlu pohledu. Děj románu začíná vznikem Československého státu a končí po únorovém převratu v uranových dolech komunistického lágru. Příběh je střídavě vyprávěn třemi hlavními hrdiny, jednak racionálním ateistou, vychovaném v duchu masarykovské tradice a hesla „pravda vítězí“, dále levicově založeným učitelem, zklamaným z politických a sociálních poměrů za první republiky, který po Mnichovské kapitulaci odejde ze země a vstoupí do Svobodovy armády a nakonec krásné a hluboce věřící německé klavíristky, která jen obtížně bojuje s nadšením svých krajanů pro Adolfa Hitlera. Osudy hrdinů se odehrávají v prostředí, kde se po staletí prolínal český a německý svět a které se musí nyní vypořádat se vzrůstajícím nadšením pro ideu národních států. „Velké“ dějiny nemilosrdně zasahují do lásky Čecha a Němky a přes naděje spojené s koncem druhé světové války je jejich krátké štěstí nakonec tragicky přerváno brutálním masakrem sudetských Němců v kasárnách v Postoloprtech. Závěrečné překvapivé rozuzlení příběhu nastoluje otázku, co to je vlastně národ, stejně jako pochybnosti, zda dějiny nejsou jen vysněnými příběhy, které si dokola vyprávíme. Byli jsme my Češi jen bezmocnou obětí velkých národů, nebo neseme na svém osudu rovněž část viny? Proč jsou husité pořád nositelem naší národní identity? A platí opravdu, že pravda (a láska) vítězí?

• 3 knihy na téma „Ruská politika a historie“

  Stručné dějiny ruské revoluce Psát o historii vlastně znamená procházet minulost ve snaze dobrat se hlubšího smyslu. Při sestavování Stručných dějin převratných změn, které se odehrály v Rusku v období mezi únorem 1917 a červnem 1918, bylo nevyhnutelně nutné mnoho věcí vynechat. Přesto však i Stručné dějiny zákonitě musí poskytnout několik vodítek, která napomohou při bloudění spletitým labyrintem Ruské revoluce. Nabízená interpretace je jednoduchá a zahrnuje dvě hlediska.  Riot days – dva roky v ruském vězení Ráno se Filip díval na pohádky. „Za chvilku budu zpátky,“ řekla jsem. Vzala jsem si kabelku. Byly mu čtyři. Za tři měsíce mu mělo být pět. „Za chvilku budu zpátky,“ řekla jsem znovu a zamkla za sebou. Vrátila jsem se o dva roky později. V roce 2012 poslal moskevský soud autorku knihy společně s dalšími dvěma členkami Pussy Riot na dva roky do vězení za předvolební výtržnosti v katedrále Krista Spasitele. Pětice žen tehdy zazpívala punkovou modlitbu „Bohorodičko, vyžeň Putina“. Marija Aljochinová strávila tedy půl roku ve vazbě, a poté byla odsouzena ke dvouletému nepodmíněnému trestu. Po roce a půl byl amnestována .Riot Days jsou věnovány soudnímu procesu s bývalou členkou skupiny Pussy Riot Marijou Aljochinovou a zejména jejímu pobytu ve vězení, kde se snažila z pozice vězně bojovat za lidská práva a životní podmínky trestanců. Marija dokázala najít vnitřní sílu i v nejvíce bezmocných situacích. Její trest v Berezinkách na Urale se stal bojem proti ruskému vězeňskému systému, který vyústil v bezprecedentní zlepšení životních podmínek vězňů. „Při vzpouře jde vždy o krásu. Proto jsem se taky zapojila. Ve škole jsem měla sen, že budu dělat graffiti a cvičila jsem se v tom ve svém školním sešitě. Když si člověk píše školní cvičení z jedné strany a z druhé strany si kreslí, dříve nebo později se musí uprostřed potkat jedno s druhým. A vedle poznámek z dějepisu se objeví graffiti. Čímž se dějiny docela změní.” Patrioti Vysokoškolská studentka Florence Feinová ve 30. letech odjíždí z Brooklynu, z Ameriky, země zmítané hospodářskou krizí, do Moskvy – jednak za prací, jednak za příslibem lásky a nezávislosti. V Sovětském svazu se ovšem rychle ocitne ve spárech systému, z něhož nedokáže uprchnout. O mnoho let později její syn Julian emigruje do Spojených států. Kvůli svému zaměstnání v ropném průmyslu však pravidelně létá nazpět do Moskvy. Při té příležitosti se rozhodne rozkrýt pravdu o matce, na níž ulpívá podezření, že byla konfidentkou sovětské tajné policie. Julianův vlastní syn Lenny se na prahu nového tisíciletí vydává hledat štěstí zpět do Moskvy. Velkoryse pojatý román Patrioti, inspirovaný osudy skutečné rodiny amerických emigrantů v Sovětském svazu, líčí příběh tří generací židovské rodiny v USA a SSSR od roku 1932 do roku 2008. Kniha s propracovanými historickými reáliemi a přesvědčivě vylíčenými dobovými podmínkami názorně vykresluje, jak může totalitní režim ovládat a ničit lidské životy. Příběh matky a syna je zároveň příběhem dvou zemí svázaných ve vzájemném tanci; milostným příběhem a špionským thrillerem; staromódním eposem a moderní prózou idejí. Je zapomenutou minulostí celé generace Američanů, kterou opustila jejich vlast, tajnou historií dvou rivalských států kolaborujících pod rouškou vzájemného nepřátelství. Sana Krasikovová debutovala povídkovou sbírkou o emigrantech ze zhrouceného Sovětského svazu nazvanou One More Year (2008), kterážto kniha se dostala do finále literární ceny Hemingway Foundation/PEN Award a ceny Young Lions Fiction Award Veřejné knihovny v New Yorku a získala ocenění 5 Under 35 nadace National Book Foundation či Cenu Samiho Rohra za židovskou literaturu. Její prózy se objevily mimo jiné v časopisech The New Yorker a The Atlantic. Krasikovová se narodila na Ukrajině a vyrostla v bývalé gruzínské sovětské republice a v New Yorku, kde v současnosti žije s manželem a dvěma dětmi.

• 4 knihy na téma „Americký balíček“

  Nepokojná vlna „Ano, bavilo mě to, všechno, a byl bych rád, kdyby to mohlo pokračovat. Boj bez spojenců je boj bez radosti a nevadilo by mi přispět svou troškou do mlýna na některý dobrý účel, než ze mě zbude jen vzpomínka. Kdo ví, třeba mě ještě na jedno kolo do ringu pustí. A třeba ne. Budiž. Žil jsem v této úchvatné zemi většinu času z osmi desetiletí a v jejích službách jsem měl dostatek přátelství a dobrých bojů, abych uspokojil dokonce i svou nepokojnou náturu. O některých z nich vyprávím na následujících stránkách. Kdo jsem, abych si stěžoval? Jsem největší šťastlivec na Zemi.” John McCain Cornville, Arizona „Ukazuje se, že nejdůležitější služba, kterou John McCain prokázal americké demokracii, nebylo jeho válečné zajetí ve Vietnamu. Nejdůležitější službu vykonal svou přítomností v Senátu Spojených států. Byl jedním z mála Republikánů, kteří jsou ochotni tvořit příběh Ameriky. David Brooks pro New York Times, říjen 2017 „Toto hloubavé rozloučení, které McCain předkládá, není na rozdíl od ostatních šesti knih, které společně se Salterem napsali, určeno pro voliče. Je určeno pro dějiny… James Hohmann, The Washington Post „Měla by to být povinná četba každého, kdo chce být lídrem v demokracii.“ Senátor Lindsey Graham, The New York TimesSenátor John McCain (1936–2018) nastoupil na Námořní akademii v červnu 1954. Sloužil v námořnictvu Spojených států až do roku 1981. V roce 1982 byl za stát Arizona zvolen reprezentantem Sněmovny Kongresu USA a v roce 1986 americkým senátorem. Je take spoluautorem knih Víra mých otců, Zač stojí bojovat, Proč je důležitá odvaha (vyšlo česky), Charakter je osud, Třináct vojáků a knihy Nepokojná vlna. Patrioti Vysokoškolská studentka Florence Feinová ve 30. letech odjíždí z Brooklynu, z Ameriky, země zmítané hospodářskou krizí, do Moskvy – jednak za prací, jednak za příslibem lásky a nezávislosti. V Sovětském svazu se ovšem rychle ocitne ve spárech systému, z něhož nedokáže uprchnout. O mnoho let později její syn Julian emigruje do Spojených států. Kvůli svému zaměstnání v ropném průmyslu však pravidelně létá nazpět do Moskvy. Při té příležitosti se rozhodne rozkrýt pravdu o matce, na níž ulpívá podezření, že byla konfidentkou sovětské tajné policie. Julianův vlastní syn Lenny se na prahu nového tisíciletí vydává hledat štěstí zpět do Moskvy. Velkoryse pojatý román Patrioti, inspirovaný osudy skutečné rodiny amerických emigrantů v Sovětském svazu, líčí příběh tří generací židovské rodiny v USA a SSSR od roku 1932 do roku 2008. Kniha s propracovanými historickými reáliemi a přesvědčivě vylíčenými dobovými podmínkami názorně vykresluje, jak může totalitní režim ovládat a ničit lidské životy. Příběh matky a syna je zároveň příběhem dvou zemí svázaných ve vzájemném tanci; milostným příběhem a špionským thrillerem; staromódním eposem a moderní prózou idejí. Je zapomenutou minulostí celé generace Američanů, kterou opustila jejich vlast, tajnou historií dvou rivalských států kolaborujících pod rouškou vzájemného nepřátelství. Sana Krasikovová debutovala povídkovou sbírkou o emigrantech ze zhrouceného Sovětského svazu nazvanou One More Year (2008), kterážto kniha se dostala do finále literární ceny Hemingway Foundation/PEN Award a ceny Young Lions Fiction Award Veřejné knihovny v New Yorku a získala ocenění 5 Under 35 nadace National Book Foundation či Cenu Samiho Rohra za židovskou literaturu. Její prózy se objevily mimo jiné v časopisech The New Yorker a The Atlantic. Krasikovová se narodila na Ukrajině a vyrostla v bývalé gruzínské sovětské republice a v New Yorku, kde v současnosti žije s manželem a dvěma dětmi. Jackie Když se Jacqueline Kennedyová chystala 25. 11. 1963 vykročit z Bílého domu na pohřební průvod svého muže do Kapitolu, bylo jí doporučeno jít s dětmi zadním vchodem. Odmítla. Myslela si, že tisk by měl zachytit i dvě děti se zlomeným srdcem, které byly součástí události. V pátek 22. 11. 1963 se v Dallasu svět Jackie rozpadl. JFK byl zastřelen. A ona má poslední 4 dny, kterými může určit, jak bude její muž zapamatován celým světem. „Budou další velcí prezidenti, ale nikdy už nebude další Kamelot.“ Přes skalisté hory Kniha představuje svébytnou meditaci na téma Spojené státy a jejich role ve světě. Autor se na základě vzpomínek na otce, který u něj pravidelnými výlety na historická místa probudil lásku k historii Ameriky, vydává na „roadtrip“ napříč Spojenými státy z Východu na Západ. Při této jízdě je veden úvahami různých autorů o Americe, zejména pak postřehy Bernarda DeVota, jenž si byl vědom, jak mocně geografie zasahuje a ovlivňuje roli USA ve světě. Nejprve cestuje zalesněnou „vertikální“ krajinou východu, pokračuje horizontální krajinou prérií, aby nakonec stanul na břehu Pacifiku a mohl se zabývat postavením své vlasti ve světě. V průběhu celé cesty si autor zaznamenával zajímavé myšlenky o minulosti i současnosti Spojených států a jejich obyvatel, které pro českého čtenáře mohou být někdy značně provokativní, nicméně nutí k zamyšlení a představují sondu do americké duše.