Součást Špindlerova Mlýna, která se nachází v údolí Dolského potoka na úpatí Kozích hřbetů a Přední Planiny. Sv. Petrem prochází zelená turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn – Výrovka, Pec pod Sněžkou a značka červená ve směru Špindl – Luční bouda. V zimním období je rájem lyžařů.

Dominanta kotliny Špindlerova Mlýna a součást Českého hřbetu. Nazývá se tak celý západní 3 km dlouhý hřeben vybíhající z Luční hory. Jedná se o strmý hřeben ze svorů křemenců a rul mezi dolem Bílého Labe a Sv. Petrem. 

Největší atrakce, která je součástí Relaxparku. Má délku 900 metrů, z toho 700 m tvoří sjezd. Převýšení dráhy je 90 metrů. 

Aquapark se nachází naproti dolní stanici lanové dráhy na Medvědín. V areálu se nachází velký bazén, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. 

Atraktivní venkovní areál pro děti s bobovou dráhou a lanovým centrem. Zahrajte si na opice, houpejte se na lanech v korunách stromů ve výšce dvou až osmi metrů a pak si sjeďte 1,4 km dlouhou bobovou dráhu s 22 zatáčkami, 5 jumpy a 3 tunely.

Česká poštovna Anežka se nachází na nejvyšší české hoře Sněžce. Uvnitř lze zakoupit drobné občerstvení či pohledy, které je možné odsud rovnou odeslat, a to včetně vrcholového razítka. Střecha poštovny slouží jako vyhlídková terasa s rozhledem po okolí.

Krkonošské rašeliniště, které se nachází asi 1 km severně od vrcholu Černé hory. Na okraji rašeliništní louky s rozlohou cca 2,5 ha stojí vyhlídková věž a okolo rašeliniště vede naučná stezka. 

Známá skalní hradba, která je vytvořena z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Kolem této přírodní krásy vede Hraniční cesta ze Slezského sedla, která bezpochyby patří k nejkrásnějším trasám, jež procházející Krkonošemi.

Lázeňské podhorské město rozkládající se pod vrcholky Krkonoš a známé i jako středisko zimních sportů. Patronem města je „halda kamení“, ze které vystupuje polovina Krakonošova těla. Dílo je prací sochařské školy z Hořic a nachází se mezi Kolonádou z roku 1893 a secesním altánkem.

Pěkná lokalita pro rodinné dovolené i nenáročné túry, je odtud nejjednodušší výstup na Sněžku. 

Pramen druhé nejdelší české řeky vyvěrá na Labské louce. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras (červené, zelené a žluté).

Objevíte je poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka. Vodopády jsou dobře přístupné pěšky i na kole po asfaltové cestě, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel.

Mapa republiky je již oficiální název pro místo na JZ svahu Studniční hory, kde odtávající sníh vytváří sněhové pole do tvaru bývalé federace. Výška sněhové pokrývky dosahuje v extrémních případech až 15 metrů, zbytky sněhu zde bývají v červenci, srpnu a výjimečně v září. Úkaz lze pozorovat ze svahů nad Pecí pod Sněžkou a od hotelu Černá Bouda. 

Třetí nejvyšší vrchol Krkonoš známý svými lavinovými svahy. Nejlépe je viditelný ze Sněžky.

Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) – Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. V roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748 m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. 

Divoké horské údolí ledovcového původu s délkou 6,5 km. Ohraničeno je Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn – Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe.

Lanové centrum, které je součástí Relaxparku.

Soukromá sbírka lega, která vzešla z vášně jediného sběratele, se rozrostla již do několika měst. Uvidíte více než 1000 exponátů na jednom místě. Těšte se na Eiffelovku, jezdící mašinky nebo model Tower Bridge. Na místě je hrací koutek. 

Unikátní podzemí nejvyšší české hory Sněžky. Právě tady, v divočině historického Obřího dolu, vznikaly pověsti o Krakonošovi a v nitru hory můžete spatřit jeho ukryté „poklady“. Překvapí vás, jak velké prostory zanechali horníci po těžbě železa, arzenu a mědi. 

Nádherné ledovcové jezero na polské straně Krkonoš jen kousek za českými hranicemi. U jezera leží bouda Samotnia – možnost občerstvení a posezení u krásně čistého jezera a vysokých skalních utesů. 

Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem vybudovaná v letech 1910 až 1916. Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části.

Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. 

Asi 9 km dlouhý úsek turistické (červené) trasy vedoucí pod hlavním hřebenem od Špindlerovy boudy pod Sněžku nad Obří důl. Vede po polském území a je hojně využívaný příslušníky obou států. 

V dnešní trase na Černou horu byla do běžného provozu uvedena v roce 1982, její délka je 2303 metrů. Nejvýraznějším poznávacím prvkem jsou osmimístné přepravní gondoly Doppelmayer. Dolní stanice je západně od centra Janských Lázní. 

Harrachova jáma je krajní ze tří Labských jam, které spadají do Labského dolu. K úpatí jámy vás dovede modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn – Labská Bouda. 

Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou. Na severním svahu zřídil v r. 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r. 1956 zde sjela velká sněhová lavina – zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech.

Zajímavost při cestě z Horní Malé Úpy (Pomezní boudy – Soví sedlo) na Sněžku po červené trase. Naleznete tu vypalováné cedulky s dobou rozkladu různých běžně používaných věcí.

10 pohádkových zastavení je rozmístěno na malebná místa v Malé Úpě. Každé se skládá z panelu s pohádkou od spisovatelky Marie Kubátové a z herního prvku pro malé turisty. 

Mumlava je horký potok pramenící na ve výšce kolem 1410 metrů na úpatí hory Kotel. Jde o typickou horskou říčku s množstvím malých vodopádů, zátočin atd. K nejkrásnějším vodopádům patří určitě Mumlavský vodopád.

Státní přírodní rezervace, severský typ rašeliniště o maximální hloubce 3,5 m a se zbytky původní ledovcové květeny (všivec sudetský, ostřice tuhá aj.), prameniště Pančavy.

Labský vodopád vysoký 45 m se nalézá pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu.

Vrcholové rašeliniště na náhorní plošině západních Krkonoš se vzácnou květenou (ostružiník moruška, pozůstatek po ledovcové květeně aj.). Také pramenná oblast Labe.

V Turistickém informačním centru v obci Svoboda nad Úpou najdete nádhernou výstavu „Do Krakonošova“, kde potkáte skřítky a pohádkové postavičky. Nechybí tu Krakonoš, Kuba, Anče a hajnej, vodníci, věštírna, strašidla a čerti, permoníci a mnoho dalších. 

Dominantou je budova radnice postavená roku 1781. Před ní se nachází barokní sousoší Panny Marie se sv. Barborou a Máří Magdalenou z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V Jilemnici najdete také zámek z 16. století a koupaliště. 

Golfové hřiště v Mladých Bukách se může pochlubit jednou z nejkrásnějších vyhlídek v zemi. Areál nabízí bezkonkurenční výhledy na Krkonoše včetně jejich dominant Černé hory a Sněžky i na překrásné Vraní vrchy a Zvičinu.

Areál je velmi dobře dostupný od hlavní silnice z Trutnova do Pece pod Sněžkou. Celoroční provoz zaměřený především na rodiny s dětmi. V zimě se profiluje jako Skipark, v létě převažuje provoz bobové dráhy a dalších letních atrakcí.

Je v provozu celý rok. S délkou 1525 m je nejdelší bobovou dráhou v Krkonoších, vozíky dosahují rychlosti až 40 km/h. 

Hora leží ve výšce 1020 m n. m. a je zimním sportovním areálem Harrachova s lyžařskými můstky, sjezdovkami, množstvím vleků i slalomovým svahem. V létě sem můžete vyrazit za pěší turistikou. 

Pro příznivce historie, a zvlášť té zasněžené, je tu bohatá sbírka lyží a sněžnic i expozice o minulosti obce a blízkého okolí. V zimě na vás vánoční atmosféra dýchne z mechanického betlému. Jsou zde vystaveny i pozůstaky pokladu nalezeného na Tříčských vrších a také Krakonoš zde má svoji sbírku.

Lanová dráha měří 1303 metrů a jízda na ní trvá přibližně devět minut. Během letní sezóny si můžete vybrat turistickou trasu a vyrazit po okolí, v zimě je k dispozici celá řada sjezdovek i běžeckých tratí. 

Údolí mezi Luční horou, Zadní Planinou a Stohem, které bylo v době ledové zaledněno. Na severní straně najdete Červinkovu muldu s lavinovou dráhou.

Asi 10 kilometrů od Vrchlabí a 35 km od Trutnova, na konci vesničky Dolní Dvůr v Krkonoších se nachází místo zvané Rudolfov. Odtud se vám nabízí široká škála turistických míst pro pěší i cyklisty. 

Přírodovědně cenné horské údolí na jižním úpatí Studniční hory. Dříve se zde těžil pyrit, dnes je zde několik rekreačních samot. Roste tady cenná horská květena.

Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena. Zvláště biologicky cenné území je „Krakonošova zahrádka“.

Krásný vodopád na Čertově strouze, který sice není vysoký (cca 2 m), ale díky velkému průtoku vypadá mohutně. K vodopádu je možno se dostat po pěšině vedoucí od žluté značky (serpentina) pokračováním proti proudu potoka cca 250 m. 

V parčíku před hotelem Savoy na pravém břehu Labe se nachází výchozí bod tří vycházkových okruhů, které návštěvníka seznámí s historiií, mnoha zajímavostmi a přírodou ve Špindlerově Mlýně. Výchozí místo tras je od dřevěné sochy mlynáře Špindlera.

Vodárna, která zásobovala Sněžku vodou se nachází v závěrečné části Obřího dolu u Rudného potoka. Postavena byla v roce 1912 a její stavitelé ji citlivě zakomponovali do okolní přírody. Prostor vodárny je volně přístupný, nachází se zde i některé původní zařízení a fotoexpozice dokumentující historii vodárny.

Hornická stezka Berghaus sa nachází v Černém dole nad soutokem Stříbrného potoka a Shnilé vody. Trasa zahrnuje deset zastavení se zajímavostmi z hornictví. 

V blízkosti Rozcestí Pod Dívčí strání nad Špindlerovým Mlýnem se nalézá obranný prvek prvorepublikového opevnění. Jedná se o lehký objekt, vzor 37, zvaný řopík. Technický popis je uveden na dřevěné desce v blízkosti řopíku. 

Největší vodopád v údolí Bílého Labe se nachází v dolní části údolí.

Fylitová skalní věžička ležící západně od Přední Labské a sloužící jako cvičný horolezecký terén.

Na severní straně Černohorského rašeliniště vás dřevěný chodník dovede k upravenému vyhlídkovému místu nazvaného dle Sv. Huberta. Z vyhlídkové plošiny se za pěkného počasí nabízí výhled na téměř celý hlavní krkonošský masiv.

Nádherný vodopád, cca 7 metrů vysoký. Padá skoro kolmo dolů z velmi úzké soutěsky.

Od hotelu Černá bouda na severní straně Černé hory se nabízí krásné rozhledy na téměř celý krkonošský masiv. Uvidíte Kotel, Zlaté Návrší, ale také masiv Luční a Studniční hory, Obří důl a Sněžku.

Obří hřeben je jedinou krkonošskou lokalitou, kde se z dob ledových dochovaly kamenné polygony, tj. půda, která vznikla střídavým táním a mrznutím ledu mezi kameny. Tento druh půdy se v Evropě nachází pouze v Alpách, Pyrenejích nebo tundrových oblastech Skandinávie.

Byla vybudována na předposledním podpěrném sloupu staré lanovky. K vyhlídkové plošině ve výšce 21 metrů vede 106 schodů. Je zde výhled na Sněžku, Růžovou horu, Rýchory, Královecký Špičák, polské stolové hory Bor a Hejšovina, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky, západním směrem uvidíte Bezděz, Trosky či Kozákov. 

Mokřady, které jsou zároveň sedlem mezi Zlatým návrším a Medvědínem. Svinské louže jsou průchozí po dřevěném chodníku, po kterém je vedena žlutá turistická značcka ve směru Medvědín – Zlaté návrší. Název Svinské louže je odvozen od bahenních koupelí, kterým se tu měla a má oddávat černá zvěř.

Vrchol s rozhlednou ležící jihovýchodně od Benecka. Kamenná rozhledna z roku 1892 na místě původní kovové poskytuje nejkrásnější kruhový rozhled na Krkonoše i do kraje.

Na vrcholu najdete rozhlednu Přední Žalý ve výšce 1019 m n. m.

Na všech čtyřech nárožích má typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století. 

Novou radnici ve Vrchlabí najdete v jižní části Masarykova náměstí. Původně renesanční stavba byla v letech 1732–37 přestavěna stavitelem J. Seehakem na barokní radnici. Nárožní budova radnice má hlavní štítové průčelí do ulice, kde v přízemí prochází pětiosé podloubí. Podívat se zajděte i na starou radnici. 

Romantická zřícenina hradu Aichelburg se nachází ve východní části Krkonoš nedaleko Horního Maršova na Trutnovsku. Do dnešních dnů se dochovala věž, zčásti zasypaný sklep, venkovní schodiště, terasa a zbytek brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. 

Při cestě Labským dolem mezi Špindlerovým Mlýnem a Labskou boudou se nalézá jeden z mnoha krkonošských vodopádů. Není sice extra velký, ale hezký rozhodně je. Jedná se o Malý Labský vodopád, který naleznete u konce asfaltové stezky v Labském dole. 

Mužské kameny jsou vrcholem v Hraničním hřebenu (Slezském hřebenu) asi 1,5 km západně od Petrovy boudy a 0,5 km východně od sedla nad Martinovkou. Vrchol tvoří mohutné 10–11 metrů vysoké skalní bloky. 

Cestník je sedlo mezi Dlouhým hřebenem a Lysečinskou boudou. Dostanete se sem po žluté značce z Horních Lysečin, žlutá navazuje na modrou od Horní Maršova. Mírnější, ale trochu delší trasa vede z Horního Maršova po modré na Lysečinskou boudu a pak po červené na Cestník. Z Horního Maršova přes Lysečinskou boudu vede i cyklostezka.

Malá kamenná mohyla na cestě mezi Vrbatovou boudou a Pančavským vodopádem. Připomíná sportovní tragédii z roku 1913, kdy při sněhové bouři zahynul přední český lyžař Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata. O této události byl natočený film Synové hor. 

Prostřední ze tří Labských jam spadajících téměř 200 metrů do Labského dolu. Dominatou je zejména vodopád Pančavy padající po dráze dlouhé téměř 150 metrů. Pančavskou jámu můžete obdivovat z cesty Labským dolem vedoucí ve směru Špindlerův Mlýn – Labská bouda (modrá turistická značka).

Státní přírodní rezervace na jihovýchodních svazích hory Kotel (Kokrháč). Tvoří je ledovcové kary Velká a Malá kotelní jáma. V karech se vyskytují zbytky ledovcových morén. 

Ambrožova vyhlídka se nachází při cestě mezi Labskou a Vrbatovou boudou (červená značka) na hraně ledovcového karu pod Pančavskou loukou. Z vyhlídky se nabízí pohled do Labského dolu a na východní část Krkonoš s Luční a Studniční horou. Uvidíte také Medvědín a Zlaté návrší. 

Hora Vysoké kolo (polsky Wielky Szyszak) se nachází v Krkonoších v hlavním hřebeni na česko-polské hranici. S výškou 1509 metrů je to čtvrtá nejvyšší hora Krkonoš a zároveň nejvyšší hora Západních Krkonoš.

Dominující svorový vrchol západních Krkonoš. Na na jihovýchodních svazích státní přírodní rezervace Kotelné Jámy, typický ledovcový kar se zbytky morén a vzácnou horskou květenou (sasanka narcisokvětá, hvozdík pyšný), na severním svahu Růženčina Zahrádka – zachovalý obrazec z vyrovnaného valu kamení z r. 1743. 

Navorská jáma je jednou ze tří Labských jam, které spadají od Pančavské louky po téměř 200 metrů vysokém žulovém srázu do Labského dolu.

Renesanční zámek stojí uprostřed obce Horní Branná. Zámek je patrový obdélný objekt s původními sgrafity a otevřenou arkádovou chodbou v přízemí čtvercového dvora. Návštěvníci se seznámí například s pobytem J. A. Komenského.

Najdete je v nejvýchodnější části Krkonošského národního parku při severním okraji obce Albeřice. Leží stranou nejvíce navštěvovaných míst v Krkonoších a tvoří je dva krasové útvary – Hornoalbeřická a Krakonošova jeskyně. Jde o největší krasový útvar Krkonoš. 

První zmínka o radnici ve Svobodě nad Úpou pochází zroku 1654, kdy říšský hrabě Weiher udělil městečku výčepní právo s místem vykonávání právě v radniční budově. 

Krásný 7 m vysoký vodopád. Nad ním i pod ním jsou ještě 2 menší vodopády.

Golfový klub založený v roce 2000 a devítijamkové hřiště v Podhůří Krkonoš. Odkloněné fairwaye a vyvýšené greeny prověří hráče všech výkonnostních kategorií.

Dvorský les je zalesněný kopec ve 2. zóně KRNAP v lokalitě zvané Rýchory. Lokalita je zajímavá Krásnými bučinami s „rodinami“ starých buků s pokřivenými kmeny. 

Žacléřský hřbet je nejvýchodnějším masivem Krkonošského národního parku.

Pěchotní srub T-S 82 „V končinách“, část těžkého opevnění, kterému vévodí blízká a udržovaná pevnost Stachelberg. Vchod není zastavěn.

Zřícenina hradu Břecštejn (nazývaného také Bruštejn či Silberštejn) stojí nad osadou Hrádeček nedaleko Trutnova. Břecštejn byl ukázkou malého hradu s plášťovou zdí. Do dnešních dnů se dochovalo klenuté přízemí paláce a obvodové zdi a dále zbytek malé budovy se zaoblenými rohy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Ve sportovním areálu Pilišťata naleznete od roku 1937 fungující městskou plovárnu, která byla v 70. letech minulého století přestavěna na koupaliště a vybavena zázemím jako bufet, sprchy a převlékárny. 

Přírodní park Hrádeček v Mladobucké vrchovině skrývá ve svých lesích množství skalních útvarů, ba vněkterých případech i skupiny připomínající miniaturní skalní města.

Skalní výchoz s výhledem na část západních Krkonoš a polskou Szrenicu. K Janově skále vede turistická, cykloturistická a běžecká stezka. Dostanete se k ní z Harrachova kolem Černé hory nebo ze Studenova. 

Radnice města Žacléř s původním městským znakem je dominantou Rýchorského náměstí. Radnice je v klasicistním stylu z doby kolem roku 1800, domy na náměstí jsou většinou empírové s podloubím v přízemí. 

Olivetská kaple je zapsána jako národní kulturní památka. Mezi odborníky je hodnocena jako architektonický skvost největší svého druhu ve střední Evropě.

Bílý vrch (1033 m n. m.) se nachází v těsné blízkosti Mrtvého vrchu mezi Harrachovem a Novosvětským průsmykem. Obchází je známá Janouškova cesta, jež vede z Nového Světa až k vrcholu Luboch a která je určena pro pěší turisty, cykloturisty i běžkaře.