Obora Hvězda

Krásnou procházku si můžete užít v oboře Hvězda s rozlohou 86 ha, která se nachází v sousedství Bílé hory. Sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy. od 16. století zde stojí půvabný letohrádek ve tvaru hvězdy. Obora je chráněna jako přírodní památka a prochází tudy naučná stezka. 

Oboru Hvězda založil kolem roku 1534 Ferdinand I. Habsburský. Pozemek s dubovým lesem zvaným Malejov získal od břevnovských benediktinů, k jejichž hospodářství náležel. V té době byla česká krajina v okolí lidských sídel v podstatě téměř bezlesá, a tak si císař pro zřízení honitby vybral právě tento pozemek, který byl široko daleko jediný zalesněný.

Císařův mladší syn, Ferdinand II. zvaný Tyrolský, se v Praze začal zabydlovat poté, co se stal místodržícím v Čechách. Oboru si oblíbil a rozšířil ji o přilehlá pole a pozemky v dolní části od Liboce, kde měl být později založen rybník. Od něho vzešel nápad na originální řešení cest a návaznou stavbu letohrádku.

Jedinečné uspořádání

V mnohém obora Hvězda předběhla svou dobu. Uspořádání stromové výsadby a vedení cest bylo zcela unikátní. Duby byly vysazeny do tvaru šesticípé hvězdy a ta byla kruhovitě rozdělena osmi cestami širokými 50 loktů (cca 37 m), lemovanými alejemi jabloní a hrušní. Alej jako krajinný prvek byla v 16. století v Čechách ještě neznámá, do té doby byly aleje vysazovány pouze v jižní Evropě. Původní uspořádání cest později zaniklo, jeho proměny v čase dnes můžeme obdivovat jen na dobových vyobrazeních.

Letohrádek

Úpravy v oboře korunoval arcivévoda Ferdinand II. stavbou známého a dodnes dochovaného letohrádku na půdorysu šesticípé hvězdy. Věnoval jej své lásce – krásné dceři bohatého kupce, Filipíně Welserové. Filipína nebyla dostatečně urozená pro sňatek s arcivévodou, Ferdinand se s ní však přesto tajně oženil a až do smrti nesli ústrky plynoucí z neuznání sňatku ze strany Habsburků i papeže.

Jak můžeme vypozorovat ze starých vyobrazení, letohrádek měl původně dvojnásobně vysokou střechu a díky své poloze na hraně terénního, západně orientovaného zlomu byl výrazným orientačním bodem na zemské stezce z Žatce a Loun do Prahy.

V průběhu válek

V průběhu třicetileté války byla většina stromů vykácena. Od bitvy na Bílé hoře zde armáda s přestávkami celou třicetiletou válku tábořila, kácela stromy a pustošila stavby. O sto let později si stejně počínala bavorská a francouzská vojska během války o rakouské dědictví a roku 1757 za obléhání Prahy Prusové. Tehdy byla obora téměř zcela vykácena a zvěř vybita.

Josef II. pronajal zanedbanou budovu letohrádku vojenskému eráru ke zřízení skladu střelného prachu. Ten zde byl sto let a po tu dobu bylo kolem něho cíleně udržováno vykácené prostranství, z důvodu obavy z požáru po případném výbuchu. Koncem 18. století dochází k obnově lesního porostu, vysazovány jsou především duby, buky a habry. S těmito nejstaršími duby a buky se můžete v oboře setkat i dnes.

Muzeum, kavárna, sportovní a kulturní akce i naučná stezka

Obora Hvězda je dnes hojně využívaná běžci, cyklisty a v zimě běžkaři. Tradičně se zde konají různé kulturní i sportovní akce. V roce 2016 zde byla vybudována nová naučná stezka o 14 zastávkách, informující o přírodních i historických zajímavostech obory. V lese se také nachází dětská hřiště, pikniková místa a fitness prvky. Návštěvnost obory patří mezi nejvyšší v celé Praze a převyšuje milion návštěvníků za rok.