Uložit Uloženo

Památník Juraje Jánošíka v obci Terchová

Památník Juraje Jánošíka se nachází v Terchové, rodišti proslulého zbojníka, a tvoří ho socha vyrobená z ocelového plechu a pamětní deska na louce pod sochou. Socha je vysoká 7,5 m a jejím autorem je akademický sochař Ján Kulich. Na pamětní desce najdete jméno „Juraj Jánošík“ a data označující jeho narození a úmrtí.

Zbojník Juraj Jánošík je nejslavnějším rodákem Terchové. Narodil se v roce 1688 do rodiny bohatého sedláka jako jeden z pěti sourozenců a ve varínském kostele ho pokřtil římskokatolický farář Michal Smutko. O jeho životě se příliš neví, spousta informací jsou pouze dohady z dostupných dat. Nechal se zverbovat do kuruckého vojska a to v době, kdy plukovník Wilhelm Winkler hledal dobrovolníky do strážných oddílů na hrady v okolí Žiliny. Vstoupil tak do oddílů podporujících Františka II. Rákócziho, který se postavil do čela povstání proti Habsburkům.

V roce 1708 se po porážce v bitvě u Trenčína vrátil domů do Terchové, ale za krátký čas vstoupil do císařské armády. Dodnes se neví, jestli dobrovolně, nebo z donucení. V r. 1710 sloužil jako císařský voják v posádce na bytčanském zámku a jako strážce vězení se zde střetl s Tomášem Uhorčíkem, uvězněným zbojnickým kapitánem, kterému pravděpodobně na jaře r. 1710 pomohl uprchnout. Téhož roku byl Jánošík vykoupen z vojenské služby rodiči a propuštěn.

Přidal se k Uhorčíkově loupežnické družině a 2 roky ji vedl. První akcí bylo přepadení židovských kupců, později přepadli několik šlechticů, duchovních, kupců i ženu faráře. Jánošíka s Uhorčíkem dopadli v říjnu 1712 a po roce se konal soudní proces. Kromě loupežných přepadení a spojení s kuruckými povstalci byl Jánošík obviněn také z vraždy faráře, kterou popřel a žádná vražda mu nebyla prokázána. K jiným bodům obžaloby se přiznal a jeho obhájce žádal o milost s odůvodněním, že obžalovaný se ke zbojnictví přiznal a svých činů lituje. Prokurátor však trval na svém a jelikož se zbojnictví i vražda považovaly v té době za hrdelní zločin, byl Juraj Jánošík nakonec odsouzen k trestu smrti zavěšením na hák za levý bok. Zemřel ve věku 25 let. 

Nahoru